Článek
Pošta se chce zbavit i budovy v ulici Na strži, přitom právě ta má nyní nahrazovat jiné pobočky zrušené na Praze 4. Budovu, která je pro současné potřeby naddimenzovaná, by prodala a pronajala by si v ní prostory, které využívá. Na papíru to vypadá jako dobrý obchod, budovu chce prodat v elektronické aukci za nějakých 380 milionů a roční nájemné by činilo něco přes šest a půl milionu korun. Zůstává tu ovšem řada otázek počínaje tou, jak dlouho by pošta platila tuto částku.
Budova se nachází v jedné z nejlukrativnějších oblastí hlavního města, na Pankráci, kde se budou brzo křížit dvě linky metra - céčko s nově budovaným déčkem. Tam ceny nemovitostí rozhodně nepůjdou dolů a nový majitel bude chtít na budově vydělat. Je skutečně rozumné se zbavovat budovy s bezbariérovým přístupem, jejíž hala je dost velká, aby zvládala sloužit i za návalů? Stavěna byla pro účely pošty za normalizace a její součástí je i nájezdová rampa či garáže.
Pošta samozřejmě nemusí stát na takto extrémně exponovaném místě, i když je pro uživatele kvůli dobrému dopravnímu spojení výhodné, je však nutné si současně uvědomit, že na papíře hezky vypadající suma by těžko stačila na vybudování jiné centrální pošty, byť menší, než je ta stávající. A mnohé organizace vědí, že být v podnájmu je občas utrpení a dost to stojí.
Nebylo by lepší si budovu nechat a v několikapatrové administrativní části pronajímat kanceláře?
Snaha urychleně prodat budovu působí podivně, podobně jako celý plán „záchrany“ podniku, který prokazuje špatný management. Česká pošta není schopná plnit ani volnější termíny dodání zásilek, jaké si bez ohledu na potřeby uživatelů stanovila. Červencový kolaps doručování zásilek v Jihočeském kraji ukázal, že vedení podniku nepočítalo s krizovými scénáři. Lidé čekali na dopisy, důchody i sociální dávky měsíc. Už to by mělo vést k výměně vedení, okamžité prověrce činnosti a k zastavení všech nevratných kroků.
Celý plán transformace vypadá jako snaha ušetřit, ať to stojí, co to stojí. Už při rušení poboček se vyházely stamilióny, zavíraly se i pobočky, u kterých se zřizoval bezbariérový přístup nebo se modernizovaly. V Náchodě třeba pošta, kde se vybudovalo středisko pro rozvoz balíků. To rozhodně nepůsobí jako postup řádného hospodáře. Zabejčený ministr vnitra Vít Rakušan však trval na tom, že počet rušených poboček bude 300 a basta fidli.
Naskýtá se klíčová otázka, co za tím je. Neschopnost a diletantismus? Nebo jde o projev pravicové ideologické zaslepenosti, v jejímž rámci se bude po thatcherovsku privatizovat všechno? Situace britských železnic ukázala, že ne vše bylo dobré privatizovat, protože kvalita dopravy poklesla. Ale nemusíme chodit za moře, i u nás se řeší, jak dostat pod plnou kontrolu státu ČEZ, protože se ukazuje, že u podobných podniků je to potřeba.
Celý plán restrukturalizace pošty vyvolává nutně podezření, zda nejsou v pozadí něčí vlastní zájmy. Rychlý prodej pošty Na Strži nutně vzbuzuje pochybnosti, jestli se nejde někomu na ruku. Získat pozemek na takovémto místě, kde pokračuje hlad po kancelářích, by se líbilo mnoha developerům. V oblasti už moc vhodných pozemků k zastavění není.
Podivná je i snaha poštu rozdělit na nutně ztrátovou část poskytující základní služby, tedy listovní a peněžní, a akciovou společnost poskytující logistické a balíkové služby. Ta by měla zajistit, že pošta nebude jako celek ztrátová. Kdo však bude akcionářem? Stát? A nejde jen o krok k následné privatizaci této složky, kdy by sice stát získal peníze do prázdné kasy, ovšem jednorázově? V oblasti balíkových služeb je velká konkurence, ovšem ne každý poskytovatel má takové množství poboček jako Česká pošta. To by se mohlo někomu hodit.
Ale ponechme spekulací. Nyní je potřeba posoudit, jestli se při transformaci pošty postupuje správně, aby se neopakovaly problémy z jižních Čech. Jde o to, abychom nakonec nesplakali nad vejdělkem. Nesmí se zapomínat, že celá transformace, která má udělat z pošty neztrátový podnik, má vyjít na osm miliard. Skutečně to musí být tak drahé? A přestane pak pošta být ve ztrátě? Skeptik nutně pochybuje.