Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Nová studená válka – Matěj Široký

Novinky, Matěj Široký

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mezi čelními představiteli Číny a USA se neustále zesiluje proud výtek a hrozeb. Třecích ploch je nespočet. Momentálním evergreenem zůstává původ nemoci covid-19. Obě v současnosti nejmocnější země mají naprosto jinou verzi příběhu.

Foto: Právo

Matěj Široký

Článek

USA obviňují Čínu, že se virus dostal mezi lidi z laboratoře ve Wu-chanu. Čína tvrdí, že vir migroval z USA během armádních sportovních her ve Wu-chanu pořádaných na konci října. Obě hypotézy prakticky vylučují přímý přenos ze zvířete na člověka, což je zase hypotéza nejvíce rozšířená u nás.

Ať je pravda jakákoli, v konfliktu USA a Číny o ni nejde. Obě strany hledají obětního beránka, na kterého je možné naložit zodpovědnost za současnou ekonomickou krizi, a zbavit se té vlastní. A to nejen za špatná minulá rozhodnutí, ale i za ta budoucí.

Druhým tématem sporu je situace v Honkgongu. Čínský parlament odhlasoval zákon, který jasně signalizuje, že komunistická strana Číny nepočítá nadále s modelem jedna země dva režimy. Zákon umožňuje přísné tresty pro protestující v Hongkongu, kteří se dopustí kritiky čínského režimu. Trump jako odvetu navrhl vyhoštění a zpřísnění kontrol čínských studentů, kteří by představovali bezpečnostní riziko pro USA. Již dříve pohrozil, že zakáže čínské společnosti obchodovat na americké burze. Lze očekávat, že čínská odpověď na sebe nenechá dlouho čekat.

Čína má hned několik trumfů v záloze. Je si velmi vědoma, že Hongkong je jen předehra k bitvě o Tchaj-wan. Čínská vláda testuje, co všechno si může dovolit v Hongkongu, aby stejnou strategii uplatnila i na Tchaj-wanu. Žádná ze zúčastněných stran si nepřeje otevřený vojenský konflikt, který by situaci nevyřešil, ale naopak vedl k obrovské katastrofě. Spor o vedení světa se tedy bude spíše podobat studené válce než otevřenému válečnému konfliktu.

Zde má čínský režim navrch. Čínské poučení z krizového vývoje a pádu Sovětského svazu by se dalo shrnout následovně: sovětský komunismu neprohrál ideologicky, ale ekonomicky. Čína nechce opakovat stejnou chybu, a proto kádři komunistické strany vyměnili studia Maovy dialektiky za studium ekonomické strategie. Velmi rychle pochopili, že boj se vede především na ekonomické a technologické rovině. Tuto strategii popsal již v roce 1999 čínský generál Čchiao Liang v knize Unrestricted Warfare (Válka bez hranic). Velkou výhodou čínského režimu je právě tato dlouhodobá strategie přípravy válečných konfliktů, které se však nevedou již výhradně vojensky.

USA má na své straně schopnost zareagovat velmi rychle v daných podmínkách. Američané vědí, že se dokážou velmi rychle zmobilizovat a jsou více inovativní, přestože nemají v současnosti velké kapacitní výroby na svém území. Jsou neustále schopni svět technologicky ovládat. Jedinou výjimku prozatím tvoří síť 5G, která je mimochodem dalším bitevním polem.

Další výhodou USA je přesměrování americké zahraniční politiky na konflikt s Čínou. To byla Trumpova intuice a hlavní téma v předchozí prezidentské kampani, že současným problémem a konkurentem USA není Rusko, ale Čína. I kdyby Trump nevyhrál, tak se s demokratickým kandidátem Joem Bidenem shoduje na tom, že je potřeba se vůči Číně tvrdě vymezit. A to se Bidenovi hodí, protože tím odpoutává pozornost od falešného obvinění generála Flynna, Obamagate a svého syna v ukrajinských službách. Čína už teď nemůže počítat se změnou kurzu ze strany Američanů po volbách.

Konflikt mezi USA a Čínou ukazuje ještě jednu smutnou věc. Evropa prakticky vymizela ze světové šachovnice. Nejde pouze o Evropskou unii, ale v podstatě žádný z evropských států se do konfliktu nemůže zapojit, protože z žádné strany není opravdový zájem. Evropa nepředstavuje žádnou reálnou sílu. V podstatě se opakuje situace ze Sýrie, kdy evropské diplomacie prostě nefungovaly, případně nefungovala. Evropa má přitom nakročeno upadnout do sféry zájmu Číny. Očividně oslabené evropské firmy budou velkým lákadlem pro čínské investory.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Druhá skutečnost je pak méně zřejmá. Evropský ekonomický program na obnovu Evropy po koronaviru počítá s investicemi do zelených technologií. Jenomže zelená technologie vyžaduje velkou spotřebu vzácných kovů. A ty jsou hlavně v čínském držení. Čím víc zelené technologie, tím větší závislost Evropy na Číně. Koronavirus nám v současnosti překresluje mapu světového vlivu a bude čím dál víc důležitější si zvolit přátele či nepřátele.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám