Článek
Podle rumunského generála Gheorghe Maxima rumunská armáda o dronu věděla, už když letěl nad Ukrajinou a blížil se k rumunským hranicím. Tam ho však sestřelit nemohla. Protivzdušná obrana žádného státu nesmí zasahovat nad území jiného státu, pokud se na tom obě země nedomluví.
Kyjevu by asi nevadilo, kdyby ruské drony nad jeho územím sestřelovaly jiné země. Taková dohoda ale nemá šanci projít. Rusko se všemožně brání, aby nebe nad Ukrajinou chránily jiné země. Odmítá jakoukoli bezletovou zónu.
Zemi, která by nad Ukrajinou zasahovala proti dronům, byť těch, co by se blížily k jejím hranicím, by považovalo za účastníka konfliktu. To odpovídá mezinárodnímu právu. (Jinak by tomu bylo, kdyby misi schválila Rada bezpečnosti OSN, ale to se nestane, protože v ní má Rusko právo veta).
Pokud by takto zasahovalo Rumunsko nebo Polsko, Moskva by řekla, že je do války otevřeně zapojené NATO, což by sice nebyla pravda, ale chceme se tomu vyhnout, aby nám Rusko neukázalo, kam může až dostřelit.
Rumunsko, Polsko ale i Slovenko a Maďarsko či pobaltské státy tak musejí trpně čekat až drony nebo střely plochou dráhou letu přeletí jeho hranici, což zkracuje dobu možného zásahu. V Rumunsku čtyři minuty nestačily. Ani nad vlastním územím není zásah jednoduchý. Oblasti, kde to jde, jsou omezené, aby nebyly škody větší, než když se nechá dron dopadnout někde do pole. V Polsku loni zabila dva lidi raketa vypuštěná z letadla, které zasahovalo proti dronům.
Generál se taky oháněl tím, že v míru nejde prostředky protivzdušné obrany rozmístit, kde by se to nejvíc hodilo, i když tady už by se nějaká cesta našla. Podle práva a zákonů je všechno v pořádku, jenomže to smysl moc nedává. Vzhledem k tomu, že Rusko zesílilo své údery na Ukrajinu i na její západ, na oblasti při hranicích s Maďarskem, Rumunskem a SR, bude nutné najít řešení. Možná by stálo za to ukázat, že v takovém případě bude protivzdušná obrana zasahovat i nad sousedními zeměmi.
Kreml by sice prskal jak vzteklá kočka a sekal drápy, ale u toho by to skončilo. Eskalace by se nelíbila ani největším ruským jestřábům. Ne že by někteří nesnili o útoku na země NATO. Ti by ale chtěli nějaký překvapivý omezený útok, a ne čelit připravené protivzdušné obraně a následné odvetě.
Moskvě, která ráda hovoří, co všechno vnímá jako ohrožení, by se mělo dát najevo, co zase vnímáme my jako ohrožení, které si nenecháme líbit. Na hrubý pytel patří hrubá záplata. Rusko dobře rozumí síle.
Je tu však ještě jeden aspekt, který ještě potřeba brát v potaz - a tím je přání obyvatel, kteří si celkem pochopitelně válku nepřejí. Bez jejich podpory žádnou válku dlouhodobě vést nejde, což nyní vidí i Donald Trump. Podporu obyvatel si je potřeba získat, k čemuž nepomohou vyjádření, s jakými přišel rumunský generál.
Místo vysvětlování, co umožňují mírové zákony a závazky, je potřeba, aby se položila jasně formulovaná otázka: Chcete udržet mír i za cenu toho, že vám občas budou ruské drony a střely s plochou dráhou letu padat na hlavu?
My si naštěstí (zatím) tuto otázku klást nemusíme, je však nutné chápat, že Rusko při prosazování svých zájmů ohledy na ostatní nebere. Vnímá i nás za protivníka, už v minulé dekádě ČR označilo za nikoli přátelskou zemi. Takto je potřeba se na ně dívat a přistupovat k němu. Hybridní válku už proti nám vede a řídit se pravidly připomínajícími Hlavu 22 nám nepomůže.