Článek
Jsem si jist, že zásahovka postupovala při zadržení pana Jiřikovského tvrdě. To je běžné. Taky ho vystrašila. I to je běžné, zásahovka má své postupy a těžko může přijít za nějakým podezřelým a říci mu zavolejte si advokáta, my se vás za chvíli chystáme zadržet. To by pak všichni upláchli jako Krejčíř.
Pokud na něj při zásahu udeřili slovy „dej nám něco na politiky a bude z toho pro tebe podmínka, jinak se na mnoho let rozluč se svobodou“, je to špatně. To by však Blažek musel dokázat a taky říci, kdo mu tuto informaci z živého spisu prozradil.
Druhá část údajného vyjádření „a nemyl se, soudy budou rozhodovat podle přání veřejnosti“, se však obrací proti samotnému bývalému ministru spravedlnosti. Jak to, že ve své funkci dovolil, aby soudy nerozhodovaly nezávisle, ale vyhovovaly přání veřejnosti? Co v čele ministerstva dělal?
Don Pablo stále opakuje, že postup při přijímání miliardového „daru“ od Jiřikovského, který se tak dostal k dalším penězům, o jejichž legálním nabytí lze míti oprávněné pochybnosti, byl v pořádku. Pokud by nebyl, padá to (kromě jiných) na jeho hlavu.
Zřetelně mu chybí teta Kateřina z Jirotkova Saturnina, která by mu donekonečna omílala nejrůznější rčení. Pak by věděl, že čím víc se lejno rozmazává, tím víc páchne. Taky by od ní věděl, že platí „mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Asi by mu pověděla i to, že než něco řekne, měl by si to dvakrát rozmyslet a pak si to nechat pro sebe.
Blažek svými výroky navíc podkopává důvěru strany, která mu dopomohla k ministerskému postu. Potápí své bývalé spolustraníky a dělá všechno pro to, aby byl volební výsledek ODS, kterou po kauze opustil, co nejhorší. Nutně se naskýtá otázka, jestli mu natolik teče do bot, že podniká takovéto kroky, nebo jestli už změnil tým, za který kope. Myslím si to první, ale pokud bych se na věc měl dívat přes výroky pana exministra, přiklonil bych se k tomu druhému.
Rozhodně by však neměl zapomenout na přísloví o tom, že „kdo s čím zachází, tím také schází“.
Pokud se Blažek ohání slovy, že státní moc vyvolává vůči Jiřikovskému davovou nenávist, aby získala alibi pro to, jak s ním zachází, ukazuje se, že o nenávisti davu toho moc neví. Milovat Jiřikovského nikdo nebude, ono taky není proč, odsouzený byl za pěkně špinavé činy. Ale politik se nenávidí mnohem lépe než nějaký hoch, který umožňuje platit zájemcům za drogy a zbraně. Komunisté toho od převzetí moci v roce 1948 využívali a plnili politiky lágry i hřbitovy. Blažek však moc dobře ví, že mu špagát nehrozí, neboť trest smrti byl (správně) zrušen. A tak hraje, jak říkají sportovci, svou hru. Vyjít mu to však nemusí.
Blažkovi se neříkalo don podle zakladatele salesiánu Jana Bosky, který se staral o výchovu mládeže, nýbrž podle mafiánských kmotrů. Ti nebývají svatořečení, končí úplně jinak.
