Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Kafkárna z Budějc

Českobudějovický hostinský Jan Dobiáš musí zaplatit dvacetitisícovou pokutu za diskriminaci. Za oknem své restaurace měl inzerát „hledám účtující servírku“, což podle Oblastního inspektorátu práce bylo diskriminační vůči mužům. Hostinský sice inzerát vyměnil za genderově neutrální, ale to inspektorátu nestačilo. Působí to jako z Kafkova Procesu.

Alex Švamberk

Článek

„Skutečnost, že následně k žádné diskriminaci nedošlo, že nebyl odmítnut žádný uchazeč o zaměstnání, nemůže být důvodem pro vyvinění obviněného,“ vysvětlil úřad ve zdůvodnění, proč mu pokutu neodpustí a musí ji zaplatit. Sice se nic nestalo, ale stejně jsi vinen, a tudíž i potrestán. Úřadu se nelze protivit.

Dobiášův inzerát skutečně nebyl genderově neutrální, jak se dneska kulantně říká. Ale většina hostinských po koronavirové pandemii a při stoupajících cenách energií má jiné starosti než naformulovat inzerát, aby byl jazykově košer. Potřeboval servírku, tak napsal, že ji hledá. Prosté, ale ne pro inspektorát práce, který se točí na svém newspeaku.

Úřednickému šimlovi změna textu nestačila. Radostně zaržál, že může projevit svou moc. Byl použit nevhodný výraz, tak musí následovat trest – jako v Orwellově románu 1984, kde taky bylo trestáno používání nepovolených slov. Ještě že nemáme středověk a nebohého hostinského nedali na pranýř, aby ukázali, jak se zachází s neposlušnými poddanými, nemáčeli ho v koši ve Vltavě nebo ho rovnou nenechali zbičovat.

Hostinský dostal pokutu za diskriminaci mužů

Krimi

Pořádek musí bejt, jak říkal Švejk, jenomže inspektorátu nestačí nastolit pořádek, musí ukázat, že má moc. Navíc je snazší pokutovat hostinského než se vyjádřit k podezřením na vykořisťování vietnamských dělníků v jednom jihočeském drůbežářském podniku, nebo se starat, jestli někdo neodírá uprchlice z Ukrajiny. Tady stačilo jít okolo hospody v centru, kouknout do výlohy a hned se našel jeden hříšník.

Inspektorát a jeho zaměstnanci všech pohlaví by si měli uvědomit, že nejsou drábové mající nad poddanými neomezenou moc. Úřad má kontrolovat, zda nejsou zaměstnanci odíráni a diskriminováni, a ne se vozit na podnikatelích, kteří nic neprovedli, zaměstnávají další lidi a odvádějí daně, ze kterých jsou tyto úřady placené. Úředníci by jim měli pomáhat, ne je šikanovat.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by se měl podívat na činnost svých podřízených a vysvětlit jim, co je jejich úkolem. Možná si však ukousl moc velké sousto a nemá na to čas, když sedí na dvou židlích a řídí i ministerstvo životního prostředí, protože KDU-ČSL trvá na tom, že mu bude šéfovat Petr Hladík, u něhož není jasné, jestli nebyl zapleten do úplatkářské kauzy.

Špatně nastavená jsou však i pravidla. Představa, že mají mít v nějaké pozici stejnou šanci muži i ženy bez ohledu na věk, je nereálná. Nikdo si nemůže myslet, že v rámci rovnosti obézní chlap před důchodem může v nočním klubu tančit nebo hrát první ligu. A není diskriminace mužů, když bude Národní hledat primabalerínu? To jsou sice trochu extrémní případy, ale stačí se podívat na sociální služby, asistenti některé činnosti vykonávat nemohou, protože mnohé seniorky si nepřejí, aby jim s osobní hygienou intimních partií pomáhali muži. Nebo bude úřad honit klientky, že si nenechaly umýt zadek od muže?

Místo toho, aby se řešila nerovnost platů a vykořisťování, úřad se točí na banalitách. Hloupé vymáhání pravidel do detailů vyvolává pochopitelný odpor jako bezuzdná buzerace. Navíc je tento postup ranou do zad všem bojovníkům za rovnost příležitostí a pohlaví. Takto prosazovaná rovnost je vodou na mlýn všem ultrakonzervativním zastáncům starých dobrých časů, kdy muž byl muž a žena žena a o manželství stejnopohlavních párů se nemohlo ani mluvit, protože homosexualita byla trestná nebo brána jako nemoc.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám