Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Jazyk je pro identitu klíčový - Alex Švamberk

Studenti pražské Filozofické fakulty Univerzity Karlovy minulý týden protestovali proti plánované reorganizaci. Změny na 17 katedrách mají platit od ledna příštího roku, takže se oprávněně obávají, že by to mohlo ovlivnit jejich studium zvolených oborů.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Společnost se vyvíjí a škola na to musí reagovat. Ovšem některé kroky působí velmi sporně. Především se má zrušit Ústav translatologie, i když obor samotný by zaniknout neměl. Z hlediska vývoje, kdy se prosazují stále více překladače, se může zdát, že je to pochopitelné. Do budoucnosti vše vyřeší umělá inteligence. Jenomže tu je nutné korigovat, takže zájem o překladatele klesá, ovšem translatologie nabývá na významu, zejména u menšího jazyka. Ono se stačí podívat na obyčejný překladač, který nabízí světově nejrozšířenější vyhledávač. Překládá přes nikoli přímo, ale přes angličtinu, což je na výsledku znát. Když z tradičních pelmení udělá ravioli, můžeme se tomu smát, protože o nic moc nejde. Ztraceny v překladu mohou ale být závažnější věci.

Stejně tak má zaniknout katedra divadelní vědy, která se má sloučit s katedrou filmových studií a s Ústavem hudební vědy do Ústavu muzikologických, divadelních a filmových studií. Ve skutečnosti jde o zánik, protože se počet akademických pracovníků sníží o dvě třetiny a současně zanikne i studijní program.

Divadlo působí v době multimédií jako přežitá forma, jenomže stále nabízí živé umění v přímém kontaktu s divákem, což je mimořádně cenné.

Děje se to za vlády, která se často a ráda ohání pojmem „národní“. Zřejmě ale zapomíná, že národ je tvořen kulturou a jeho identitu potvrzuje právě vlastní kultura a jazyk. Ty jsou mnohem důležitější než etnicita, což se ukázalo mnohokrát v historii, včetně té antické.

Obrozenci od konce 18. století a v následujícím 19. století správně pochopili význam kultury a jazyka pro identitu národa. Z některých jejich jazykových nápadů si můžeme po právu dělat legraci, což je případ nosočistopleny místo šnuptychlu, ale bez oživeného českého jazyka a české kultury by žádný český národ neexistoval.

Takže je naopak třeba podporovat Ústav translatologie. Paradoxně právě politické strany, které se neustále ohánějí přídavným jménem „národní“, se problému nevěnují, což znamená, že se na proklamované národovectví pokoušejí jen nalákat voliče.

Mnohým politikům možná nevoní, že na akademické půdě převažují tzv. progresivisté, kteří podle nich naši tradiční kulturu ničí. Jejich kritici ovšem připomínají kované obrozence, prosazující v 19. století nosočistoplenu, a ve dvacátém století komunistické kulturträgery, prosazující jen umělý folklór.

Kultura a společnost jsou vyvíjející se organismus, který vstřebává podněty zvenku a přetavuje je. Ovšem klíčové je, aby kultura a jazyk nezanikly. Protože jenom Hradčany, byť ne na obrázku, ale v reálu, českou kulturu nespasí. Pokud národem se ohánějící strany varují, že Evropu zaplaví migranti, tak by měly podpořit Ústav translatologie i existenci samostatné katedry divadelní vědy a s ní spojeného studijního programu. Možná podobná podpora není tak vidět, jako když se opraví nějaká památka, ale jazyk je pro národní identitu klíčový. Nemůžeme ho nechat na pospas AI.

Výběr článků

Načítám