Článek
Stát nejenže snižuje kvůli ozdravení veřejných financí benefity o polovinu, ale státní zaměstnance navíc nutí, aby ze zbytku posílali 50 procent na důchodové spoření. Jinými slovy penzijní společnosti získají péčí vlády tisíce nových klientů a stovky milionů korun na své účty.
Z Fondu kulturních a sociálních potřeb přispívají zaměstnavatelé svým zaměstnancům na sport, léky, vitaminy, nákup knih, ale také na kulturu a pro některé rodiny to byly peníze, jimiž platily letní tábory pro děti. S přesměrováním poloviny osekaných fondů na penzijní spoření se tyto možnosti omezí, a nejen proto s ním nesouhlasí odbory.
„Nevidíme jediný důvod, proč veřejné prostředky určené na rozvoj zaměstnanců posílat do fondů soukromých subjektů, jejichž výnosnost a atraktivita jsou přinejmenším pochybné,“ sdělil Právu Pavel Bednář, šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Ministr vnitra Vít Rakušan ještě plánuje jednání s policejními odboráři a případně i debatu s kolegy ve vládě, ale změny nečekejme.
Nic proti snahám vlády přivést více lidí ke spoření na stáří, ale tento způsob je opravdu nešťastný.
Letos si už banky vymohly na státu i další podstatnou výhodu: zhruba tři čtvrtě milionu důchodců, kteří si spoří v penzijních fondech, mělo přijít od ledna 2024 o státní příspěvek. Ministerstvo financí s tím počítalo a penzijní společnosti předpokládaly, že důchodci ztratí motivaci a odejdou jim. A co se nestalo, stát termín posunul o půl roku, do července 2024, stejně jako změny ve výši státního příspěvku.
Oficiální důvod byl, že penzijní společnosti nestihnou změnit informační systémy. Ovšem když se teď zaváděly takřka ze dne na den změny v zákoníku práce, nikdo se firem neptal, jestli stihnou změnit svoje personální systémy…
A ještě jedno překvapení: ministerstvo počítalo v letošním rozpočtu s výnosy z daně z mimořádných zisků od největších bank, energetických firem a těžařů ve výši 85 miliard korun. Banky měly zaplatit asi 33 miliard. Jenže v první splátce poslaly jen drobné a ani od druhé se nečeká víc. Je pravda, že se jim během roku poněkud změnily podmínky podnikání, ale ekonomové od počátku upozorňovali, že se finanční domy prostě zařídí tak, aby nemusely státu platit miliardy.
Ozdravení státních financí přitom zaplatí takřka celá společnost včetně rodin, které jsou na konci měsíce s penězi v minusu.
Je skvělé, že banky v Česku jsou zdravé, panuje mezi nimi slušná konkurence a dobře slouží ekonomice. Není skvělé, že nejen zmíněné „náhody“ z poslední doby vypovídají o jejich až příliš velkém vlivu na rozhodování vlády.