Článek
Výraz „vybombardování do doby kamenné“ se připisuje americkému generálovi Curtisu Le Mayovi, který roce 1945 stál za tzv. paličskými nálety amerických strategických bombardérů B-29 na japonská města včetně Tokia. Tuny zápalných bomb je změnily v popel. Generál pak tento výraz použil, když hovořil o vybombardování Severního Vietnamu.
Nechvalně proslulá věta o vybombardování do doby kamenné se objevila v LeMayově autobiografii z roku 1965, kterou napsal spolu s MacKinlayem Kantorem. Okamžitě se ji chopili protiváleční aktivisté a do nekonečna ji omílala socialistická propaganda, aby ukázala, co za zrůdy jsou američtí generálové.
LeMay, který mimochodem hájil případné použití jaderných bomb, později popíral, že by vyzýval k vybombardování Vietnamu do doby kamenné. Prý řekl, že „jsme měli schopnost to udělat“.
Pravda se už dohledat nedá, faktem ale je, že LeMay před paličskými nálety na japonská města, které měly větší počet obětí než atomové údery, nechal shazovat letáky s textem v japonštině: „Bomby bohužel nemají oči. V souladu s americkou humanitární politikou americké vzdušné síly, které si nepřejí zranit nevinné lidi, vás nyní varují. Opusťte jmenovaná města a zachraňte si tak své životy.“ Moc to nepomohlo, v Tokiu zemřelo přes sto tisíc lidí.
Vyjádření o vybombardování do doby kamenné má od vietnamské války velmi negativní konotace, ačkoli masivní nálety dotlačily severní Vietnamskou demokratickou republiku, aby přistoupila na ukončení války. Stejně tak nálety na vodní nádrže v roce 1953 dotlačily KLDR a Čínskou lidovou republiku k podpisů příměří ve válce korejské.
To však nic nemění na tom, že Douhetova doktrína neplatí, pouhými vzdušnými údery nejde zlomit protivníky, což se ukázalo v roce 1940 při německých náletech na Británii a v letech 1944 a 1945 při náletech na Německo, i když vzdušné útoky na rafinérie připravily Wehrmacht i Luftwaffe o palivo.
I v Íránu se po měsíci náletů potvrzuje neplatnost Douhetovy doktríny. Trumpovo vyjádření ukazuje především na frustraci, že mu plán nevyšel a že se propadá do bažiny vleklého konfliktu, který se nedá vyhrát.
Donald Trump sice rád používá silné výrazy, ale v tomto případě vyvolal jen další velké rozpaky, protože už nemluví jen o nutnosti zničit odporný reakční režim bigotních ajatolláhů, ale hrozí obyčejným lidem, že zničí jejich města a infrastrukturu.
Jak ukázala korejská válka, kde byla většina měst na severu srovnaná zcela se zemí, lid sice trpí, ale rozhodně se nemíní vzdát. Naopak to v něm posiluje dojem, že se země brání brutálnímu agresorovi, který ji nechce vymanit ze jha nemilosrdného režimu, ale zničit.
