Článek
„Při plánování obranných výdajů se Česko poučí od ostatních členských států NATO,“ řekl v dubnu premiér Babiš a jako příklad uvedl Turecko, kterému se podle něj daří dvouprocentní závazek plnit mimo jiné tím, že do výdajů započítává stavbu vojenských nemocnic.
Současně zmínil i Slovensko, kde Ficova vláda do obranných výdajů za rok 2026 rovněž zahrnula dvě nemocnice a jen díky tomu se jí podaří splnit cíl Severoatlantické aliance vydat na obranu dvě procenta HDP. Ovšem pouze za předpokladu, že je NATO jako obranný výdaj skutečně uzná.
Podle bývalého slovenského velvyslance při NATO Tomáše Valáška by bez nich výdaje Slovenska na obranu pro rok 2026 dosáhly jen 1,74 procent. Valášek to v květnu uvedl pro server The Financial Times a doplnil, že tyto projekty nebyly součástí obranných plánů a Aliance je po Slovensku nepožadovala. Slováci už ostatně jednu vojenskou nemocnici v Ružomberoku mají.
Obě nové nemocnice mají být převážně civilní. Ta u Bratislavy za zhruba 1,3 miliardy eur, jejíž výstavba odstartovala loni v prosinci, má mít civilně-vojenský charakter a sloužit by měla především běžným pacientům.
Na přelomu loňského a letošního roku začala i stavba špitálu v Prešově. Podle oficiálních materiálů má jít „ve velké míře o civilní nemocnici pod správou ministerstva obrany, která zároveň získá vojenské funkce“. Základem projektu je existující Fakultná nemocnica J. A. Reimana Prešov, která v roce 2024 přešla pod správu slovenského ministerstva obrany. Nový vojenský nemocniční objekt vzniká v jejím areálu.
A přesně stejný plán má teď česká vláda. Nové vojenské zařízení má být postaveno na prázdných pozemcích v areálu pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Předcházet tomu má převod pozemků pod ministerstvo obrany. A stejně jako Slováci chce Babišův kabinet náklady na výstavbu zahrnout do obranných výdajů.
Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova je inspirace Babiše Slovenskem nasnadě. „Babiš je velmi vnímavý člověk, sleduje, co se děje na Slovensku, je mu sympatické, co dělá Robert Fico, tak proč by se nenechal inspirovat,“ okomentoval pro Novinky.
Slovenský premiér - stejně jako Babiš - podle Mesežnikova často vytváří napětí mezi obrannými a sociálními výdaji. „Narativ, který Fico už dlouho prosazuje, je, že výdaje na obranu naráží na sociální a další zájmy lidí, a proto je třeba dát přednost sociálním opatřením,“ popsal a dodal: „Je zjevné, že jeho vláda chce řešit ,sociální‘ otázky tím, že do obranného rozpočtu zařazuje některé projekty dvojího významu, s tím, že to pak mohou ke své výhodě politicky využít.“
Uznatelný náklad?
Stejně jako nyní v Česku i na Slovensku část opozičních politiků upozorňuje, že náklady na nemocnice nejsou legitimním výdajem na obranu. Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) pro The Financial Times uvedl, že Ficova vláda prosazuje infrastrukturní projekty, „které mají jen malé nebo žádné skutečné opodstatnění z hlediska obrany“.
Podobně to v tuzemsku vnímá i bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Vláda se zjevně snaží uměle nafouknout obranné výdaje projekty, které armáda nepotřebuje,“ kritizovala.
Podle dřívějšího vyjádření ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) ale jde o obranný výdaj, pokud je vojenská nemocnice financována z rozpočtu ministerstva obrany a je součástí systému vojenského zdravotnictví.
