Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Evropskou unii zachrání devětadvacátý člen - Antonín Rašek

Novinky, Antonín Rašek

Jiří Pehe se pod kuchyňským názvem Nedovařená Evropská unie (Novinky.cz, 10. 6.) vyslovuje ke třem krizím, z nichž podle něho hrozí EU rozpad. Nemusí mít strach. Tuto instituci vždy zachrání její 29. člen.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Antonín Rašek

Článek

Že jich má EU jen 28? A co aparát v Bruselu? Ten přece nikdy nedopustí, aby přišel o dobré bydlo. Podobně se generální tajemník Manfred Wörner vyslovoval o Severoatlantické alianci. A nezmýlil se. Ale vážně: bez EU se neobejdeme.

Jiří Pehe se domnívá, že zmíněné tři krize jsou „způsobeny do značné míry tím, že Evropská unie nedokázala v daných oblastech pokročit dál ve své integraci“. Mýlí se.

Konflikt s Ruskem nevznikl „absencí společné energetické politiky EU“. Ta by jen nyní pomohla lépe čelit tlaku Ruska. Příčina ukrajinské krize byla v nedostatečně připraveném strategickém záměru nabídnout Ukrajině asociační dohodu.

EU měla právo takovou nabídku učinit a Ukrajina ji přijmout. Ale záměr měl být lépe připraven, dalo se předpokládat, že narazí na zájmy Ruska. Buď EU tuto aktivitu nedomyslela, nebo šla vědomě do střetu. Důsledky jsou stejné. Teď se pod tlakem jiných událostí o Ukrajinu nikdo moc nezajímá. Přinejmenším morálně by se zavazoval platit. A Ukrajina bude dražší než Řecko.

Stejně tak se Jiří Pehe mýlí o příčinách krize uprchlické. Ty jsou do značné míry objektivní, spočívají v nízké ekonomické úrovni zemí na jih od Evropy a vysoké natalitě. Přispěly k tomu vojenské aktivity západních zemí, aniž by jako po druhé světové válce bylo jasné jak země po válečných operacích stabilizovat. Problémy kolem Schengenu jsou jen důsledkem strategické neschopnosti EU anticipovat důsledky svých zásahů nejen v prostorech vojenských operací, ale následně i na území vlastním.

I v případě řecké finanční krize nejsou příčinou dva nedokončené integrační projekty, tj. společná fiskální politika a politická integrace. Řecko totiž do eurozóny nepatřilo. Nejen kvůli podvodům, o nichž v EU věděli, ale pro nepřipravenost. Těžko očekávat efekt společné měny v tak rozdílně ekonomicky rozvinutých zemích jako právě je Řecko a třeba Německo. I existence společné měny v Československu znamenala pro její udržení pomáhat Slovensku.

A poté je tu jedna nepochopitelná věc. Řecko zjevně žilo nad poměry. Ale kdo mu to umožnil? Přece věřitelské země Německo, Francie, Španělsko a další! A banky! Buď chybovaly, nebo tak činily z neznámého důvodu záměrně. Není se poté co divit, když si Řekové myslí, že trpět by neměli jen oni.

Antonín Rašek

Původní profesí voják, který současně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a historie. Po 21. srpnu 1968 byl z armády propuštěn, rehabilitace se dočkal po listopadu 1989. Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK. Je autorem devatenácti románů.

Je tu věc o mnoho smutnější. Jak je možné při vysoké produktivitě práce, počtu kvalifikovaných pracovníků a navzdor varování Římského klubu i zatím dostatku energií a surovin, že musíme sledovat tak absurdní scény z řeckých ulic? Opět se nemůžeme divit, že stále víc lidí v tom vidí nejen neschopnost řídících struktur včetně EU, ale zjevné systémové vady, z nichž vyčnívají instituce finančního kapitálu. I my máme půldruhého biliónu korun dluhů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám