Článek
V zámoří se Volkswagen minulý rok po soudních rozepřích doznal „ke spiknutí s cílem podvést Spojené státy, k bránění spravedlnosti a k dovozu zboží na základě falešných informací“. Tedy přiznal se k podvádění s emisemi. Celkové náklady na pokutu americkým úřadům a vyrovnání se spotřebiteli dosahují přibližně dvaceti pěti miliard dolarů.
Součástí programu je nabídka zpětného odkupu vozů, u kterých už oprava není možná. Pokud možná je, náleží majiteli vozu finanční odškodnění pět až deset tisíc dolarů. A samozřejmě odstranění závadného programu upravujícího emise zdarma. Vše se týká skoro šesti set tisíc automobilů. Opětovnou důvěru v zámoří se snaží získat například nabídkou prodloužené záruky pro své nové vozy SUV. Na šest let. Inu, americké úřady si musí blahopřát a americký zákazník se musí cítit jako pán.
Oproti evropskému zákazníkovi určitě. V Evropě totiž Volkswagen udělal totéž co ve Spojených státech. Jen poškozených je mnohem více. Například česká Škoda Auto zatím dostala povolení k úpravě čtyř set tisíc aut z celkového počtu 1,2 miliónu. Přesto Volkswagen tvrdošíjně odmítá přistoupit ke stejnému odškodnění Evropanů jako Američanů. Šéf koncernu Matthias Müller loni řekl, že „odškodnění evropských zákazníků podle amerického vzoru by bylo vzhledem k rozdílným právním podmínkám nepřiměřené, a navíc příliš nákladné“.
Jedná se o větu, která v sobě skrývá poselství mezi řádky. Lze číst následovně: „Američané nás donutili, ale tady jste na nás krátcí. Zaměstnáváme mnoho lidí, jsme příliš velcí, abychom padli. Účinná a celoevropsky vymahatelná jednotná evropská legislativa k ochraně spotřebitele není. A členské státy jsou na koncern naší velikosti krátké. A mimochodem pocházíme z Německa.“
Je to naprostá arogance a drzost velké společnosti. Její šéfové by měli chodit s pokorou a omlouvat se za ostudu a ekonomické problémy, které způsobili. A ne si ještě chodit stěžovat k předsedovi Evropské komise Junckerovi, že na Volkswagen eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová vyvíjí nepřiměřený tlak.
Protože podle šéfa koncernu Müllera „není v kompetenci Evropské komise prosazovat evropská spotřebitelská práva“. Juncker naštěstí šéfa koncernu tentokrát odkázal do patřičných mezí a Jourovou pověřil pokračováním. Ta si za svou snahu přimět Volkswagen k dobrovolnému odškodění zaslouží částečnou pochvalu. Která se změní v opravdovou a zaslouženou, jakmile se její snaha promění v úspěch.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Ještě by bylo možné pochopit, že by evropští zákazníci počkali ze sympatií k velké firmě evropského původu, aby se nepoložila. Ale německé automobilce Volkswagen za letošní první čtvrtletí stoupl provozní zisk. Meziročně si výrobce aut polepšil o téměř třicet procent. Na přibližně čtyři a půl miliardy eur. Peníze tedy má.
Po propadu minulého roku vlivem aféry s falšováním emisí je to dobrá zpráva. Přejme to koncernu. Svým zákazníkům v Evropě by se ovšem Volkswagen měl konečně odvděčit za jejich věrnost. Kromě zvyšování kvality svých výrobků tím, že se k nim přestane chovat jako k zákazníkům druhé kategorie.