Článek
Občas se musím smát, když v pohádkách astrolog významně čte ve hvězdných mapách a sestavuje horoskopy. Tvářit se u toho tajemně a hloubavě dnes ale nemusíme, hvězdné mapy totiž ztratily mnoho z kouzla dávných časů. Dnes je vnímáme jako pomůcku pro základní orientaci na nočním nebi, protože pamatovat si polohu každé hvězdy viditelné pouhým okem snad ani není možné.
Moderní dalekohledy, které lze pořídit v řádu desítek tisíc korun tuhle práci zvládnou za vás, ale není nad to, porozhlédnout se po obloze s mapou v ruce a prosvištět si alespoň nejjasnější hvězdy bez digitálních pomocníků. K nočnímu sledování nebe potřebujete zdroj světla, abyste na mapu dobře viděli.
Pokud si za město vezmete baterku svítící bílým světlem, budete asi nemile překvapeni tím, že sice na mapu uvidíte dobře, ale hvězd na obloze ubude. Pokud si vaše oko zvykne na tmu, uvidíte na tmavé obloze mnohem slabší hvězdy, než je-li zrak oslněn. Nejslabší hvězdy, které vidíme okem bez dalekohledu, udáváme do záznamů o pozorování jako tzv. meznou hvězdnou velikost. Podle tohoto údaje můžeme zpětně odhadnout, jaké byly zrovna pozorovací podmínky. A zjistit takový údaj můžeme právě podle mapy, kde jsou informace o jasnosti hvězdy vyznačeny. Ale koukání po nebi se bez takových úkonů obejde a záznamy o pozorování dělají jen nadšenci. Normální člověk se jen dívá a kochá...
Místo bílého světla si pořiďte zdroj světla červeného. K tomu můžete použít cyklistickou svítilnu, co se dává pod sedátko, nebo LED diody s vhodným zdrojem (4,5V baterie s malým odporem bohatě postačí a vydrží svítit i několik let). Poté si vezměte mapku oblohy, která vás zajímá a můžete začít s pozorováním. Aby to nebyla taková nuda, vylovte ve skříni lovecký triedr, který tam určitě někde najdete. Mnoho lidí tento přístroj používá během turistických putování k obhlížení obzoru, nebo ,,šmízující'' menšina k pokukování po svlékající se sousedce (sousedovi). I malým dalekohledem totiž spatříte na obloze velkou spoustu zajímavých věcí.
Jdeme na to!
Ke sledování nebe můžete použít mapku z minulého dílu. Zatímco v lednu představovala pohled nad jihovýchod, koncem března se otočte nad jihozápad. Jinak bude obsah mapky v podstatě správný. Lišit se bude polohou planety Saturn. Za domácí úkol si můžete zkusit do vytištěné mapky zaznamenat polohu této planety nyní. Měla by se lišit. Hvězdy v mapě jsou označeny písmeny řecké abecedy tak, že nejjasnější je alfa, dále pak beta, gama a tak dál. Můžete si zkusit porovnat, jak se vám podle mapy zdá označení správné. Není náhodou beta v souhvězdí Oriona jasnější než afla? Kdo ví, čeho si ale jistě všimnete je fakt, že každá má jinou barvu. Barvy hvězd se projeví nápadněji právě v malém dalekohledu, pokud ho navíc trochu rozostříte. Ale žádné velké barevné divadlo nečekejte. Vesmír pouhým okem vypadá vesměs černobíle, i když máte opravdu velký dalekohled. Barevné světy vyniknou teprve na fotografii...
Máte-li pěknou oblohu, zkuste si v triedru nebo i okem prohlédnout ta místa na obloze, kde je v mapě napsáno M 42 a M 44. Jedná se o objekty nacházející se v dalekých koutech vesmíru, mnohem dál, než leží druhá nejbližší hvězda - Proxima v souhvězdí Kentaura. Ta je od Slunce (nejbližší hvězda...) něco málo přes čtyři světelné roky. Tato vzdálenost odpovídá asi 39,900,000,000,000 kilometrům - pro ,názornost'... První z objektů, mlhovina M 42 , se nachází ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Najdete ji pod pásem Oriona a i v malém dalekohledu je pastvou pro oči. Najdete ji? Dalším objektem je hvězdokupa M 44 v souhvězdí Raka. Na tmavé obloze je viditelná i bez dalekohledu jako malý mlhavý flíček. A nezapomeňte si také do mapy nakreslit aktuální polohu Saturna. Příště tento malý seriál uzavřeme, dozvíte se, jak si mapy vyrábět svépomocí, kde na síti najdete skvělé studijní materiály (pokud vás téma zaujalo) a možná i něco navíc. Užívejte si krásné chvíle pod hvězdnou oblohou plnými doušky!
