Článek
Kusy odpadního kovu slouží umělci jako základní stavební kameny mistrovských děl. Qicai za deset let stvořil více než 200 železných soch, přičemž zhruba polovinu z nich úspěšně prodal.
„Tento kůň se jmenuje Poslední Jednorožec. Váží asi půl tuny a je složen z více než pěti set kovových částí. Kopyta pocházejí z vyřazeného gymnastického koně. Dvojitá víčka pak dělají sochu více ženskou. A sem jsem umístil kuchyňský sekáček,“ říká Qicai.
Sám říká, že patří mezi nejčastější návštěvníky místních recyklačních center a téměř polovinu veškerých příjmů utratí za výkup kovošrotu. Qicai tvrdí, že jeho sochy svědčí o čínské rychle rostoucí industrializaci.
„Počet automobilů v Číně v posledních letech rychle roste, čímž se prohlubují problémy spojené s autodopravou, jako jsou zácpy a znečištění ovzduší. Do svých soch používám právě i kusy starých automobilů,“ říká výtvarník. „Chci je použít k vytvoření něčeho nového a přivést je opět k životu.“