Výrobce cereálií čelí nařčení z rasismu kvůli hnědému stvoření. Mouřenín z čokolády Kofila je v bezpečí

Vedle protestů se debata o skrytém rasismu přenesla i na pole obalů potravin. Tentokrát se jí tam pokusila přenést bývalá labouristická poslankyně Fiona Onasanyaová. Na sociálních sítích se zeptala cereálního gigantu Kellogg's, proč má na dvou výrobcích jiné obaly.

Bývalé poslankyni se nezdálo, že čokoládové cereálie Coco Pops mají na obalu stvoření, údajně opici, kdežto rýžové cereálie Rice Krispies tři bílé chlapečky. Přitom mají podle političky lupínky stejné složení, tedy kromě barvy a příchuti.

Řetězec Kellogg's prozatím ponechal otázku bez odpovědi, přesto tweet vyvolal na sociálních sítích pozdvižení. Za svůj příspěvek sklidila bývalá poslankyně, která si v roce 2019 odseděla měsíc ve vězení za lhaní policii, převážně kritiku.

Lidem totiž neušlo, že postavička Coco (maskot firmy Kellogg's od roku 1991 do roku 2003), se vyskytuje na různých výrobcích. Stejně jako tři bílí chlapci, kteří jsou ve skutečnosti elfové. Podstata problému ale tkví v něčem jiném.

„Snažím se bojovat s opravdovými rasisty, kteří škodí mě i mé rodině, a chci změnit budoucnost pro mého syna... A pak máte lidi, kteří bojují za to, aby dostali opičku z cereálií, proboha,“ uvedl například v pořadu Good Morning Britain bývalý mariňák Ben McBean, který se dlouhodobě v boji proti rasismu angažuje. „Skutečnost je taková, že bojujeme v příliš mnoho bitvách, které ve skutečnosti neexistují,“ dodal.

Není to poprvé, kdy řetězec Kellogg's čelí nařčení z rasisticky vyvedených obalů. V roce 2017 po stížnosti na sociálních sítích firma stáhla obal, na kterém jsou vyobrazeny cereálie, z nichž jediný tmavý lupínek má roli uklízeče.

Firma Kellogg's se do souvislosti s rasismem dostává často i proto, že její zakladatel John Harvey Kellogg kromě firmy na výrobu kukuřičných lupínků založil v roce 1906 rovněž Nadaci na vylepšení rasy, protože se obával rasové degenerace bělochů.

Pod podobnou palbou kritiky jsou i další cukrovinky, které měly po léta zažité názvy. Ve Švýcarsku, Německu či Rakousku je to zejména kulatý zákusek politý čokoládou s vaječným krémem uvnitř. A název? Mohrenkopf, tedy mouřenínova hlava. V Rakousku se dřív této pochoutce říkalo negerkopf, ale od tohoto názvu se upustilo už v 80. a 90. letech.

Česku se zatím tato vlna přehodnocování tradičních názvů vyhnula. Například legendární kofila má ve svém logu mouřenína se šálkem kávy už od roku 1923. Postavu, kterou si každý neomylně spojí s tyčinkou s kávovou příchutí, navrhl malíř Zdenek Rykr, autor neméně ikonické hvězdy Orion.

„Jsme na Rykrovu kresbu hrdí, je to jedna z nejikoničtějších značek, které máme,“ uvedl Robert Kičina z československé pobočky společnosti Nestlé. Mouřenín je podle něj vnímán zejména jako původní československá značka, a nikoliv jako rasově necitlivé zobrazení etnika. „Nezaznamenali jsme žádné tlaky ani negativní ohlasy v tomto směru,“ dodal Kičina.

Přesto se ani Česku v minulosti nevyhnul skandál, kdy si lidé stěžovali na muže černé pleti v letáku obchodního řetězce Lidl. Nepovažovali ho však za rasistický, naopak rasistické byly jejich stížnosti. Někteří zákazníci by totiž na jeho místě viděli raději bělocha.

„Čím více ze světa poznáte, tím větší toleranci vůči jiným máte. Proto jsou naši modelové ze všech koutů světa,“ reagoval na výtky řetězec.