Článek
Elegantní fasáda paláce se odráží na hladině Velkého kanálu (Canal Grande) už od konce 15. století. Objekt je tak starší než Spojené státy americké, Shakespeare či protestantská reformace.
Jméno nese po benátském úředníkovi Giovannim Dariovi, který byl jeho prvním majitelem. Dario působil jako velvyslanec Benátské republiky a byl oslavován jako hrdina po podpisu mírové smlouvy s Osmanskou říší.
Palác je slavný i díky francouzskému impresionistovi Claudovi Monetovi, který si jej v roce 1908 během cesty do Benátek vybral jako motiv pro jeden ze svých obrazů. A ve svém cestopise Italské hodiny se o budově zmínil také americký spisovatel Henry James.
Venice, Palazzo Dario - 1908 #artbots #monet pic.twitter.com/KljzllPfB4
— Claude Monet (@artistmonet) January 26, 2026
Je snem každého realitního makléře zprostředkovat prodej tohoto paláce s fasádou typickou pro ranou benátskou renesanci. Najít kupce pro tento výjimečný historický objekt v srdci Benátek a jen pár kroků od slavné umělecké sbírky Peggy Guggenheimové ale podle serveru 7sur7 nebude snadné.
Palác je totiž spojený s řadou tragických životních příběhů, na něž se nabaluje i mnoho legend vnucujících domněnku, že budova přináší neštěstí. Řeč je o nejméně sedmi podivných a předčasných úmrtích osob, které palác vlastnily.
Objekt prý zasáhla také finanční kletba. Několik vlastníků budovy zkrachovalo poté, co ji koupili.
Nejmorbidnější byla smrt hraběte Filippa Giordana delle Lanze, jenž palác vlastnil v roce 1970. Zabil jej přímo tady jeho milenec, námořník, který uprchl do Londýna, kde byl nakonec i on sám zavražděn.