Vědci našli v dánském zlatém pokladu nejstarší zmínku o severském bohu Ódinovi

Runoložka Lisbeth Imerová, působící v Národním muzeu v Kodani, uvedla, že nápis představuje první spolehlivý důkaz toho, že byl Ódin uctíván již v 5. století, tedy až o 150 let dříve, než ukazovaly dosavadní nálezy. Zatím nejstarší zmínka o Ódinovi byla podle listu The Guardian na broži z jižního Německa pocházející z druhé poloviny 6. století.

Kotouč nalezený v Dánsku byl součástí pokladu obsahujícího asi kilogram zlata, včetně medailonů o velikosti podšálků a římských mincí upravených na šperky. Odhalen byl v obci Vindelev ve středním Jutsku.

Odborníci se domnívají, že předměty byly na místě uloženy před 1500 lety, a to buď aby je místní lidé ukryli před nepřáteli, nebo jako oběť bohům. Jeden ze zlatých přívěsků přitom nese nápis „je to Ódinův muž“, pravděpodobně poukazující na nějakého krále či jiného vysoce postaveného člověka.

„Je to jeden z nejlépe provedených runových nápisů, jaký jsem kdy viděla,“ uvedla Imerová.

Krister Vasshus, který se specializuje na dávné jazyky, prohlásil, že vzhledem k vzácnému výskytu runových nápisů je každý z nich nesmírně důležitým příspěvkem k porozumění minulosti. „Když se objeví runový nápis této délky, je to samo o sobě úžasné“. Objev je podle něj inspirací k pečlivému prozkoumání dalších 200 nápisů na přívěscích, o nichž vědci vědí.

Jména severských bohů se v germánských jazycích dodnes odrážejí v názvech dnů v týdnu. Ódinovým (či Wodinovým) dnem je středa (angl. Wednesday, ve skandinávských jazycích onsdag, i němčina měla až do 10. století slovo Wodantag, které nahradilo Mittwoch).