V ostravské zoo začali chovat vzácnou tropickou kočku, která šplhá jako veverka

Margay, dříve nazývaný ocelot dlouhoocasý, obývá tropické lesy všech typů od Argentiny po jih Mexika. Většinu času se tato malá kočkovitá šelma pohybuje v korunách stromů. Díky poměrně dlouhému ocasu a výborné pružnosti končetin dokáže velmi dobře a rychle šplhat po svislých kmenech stromů, ale i po houpajících se liánách.

„Na rozdíl od jiných koček umí slézat ze stromů i hlavou dolů a dokáže seskočit z velké výšky. Aktivní je za soumraku a především v noci, kdy také loví. Jeho kořistí jsou zejména drobní savci, jako stromoví hlodavci, vačice opossum, drápkaté opice a také ptáci,“ uvedla mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Dodala, že aktuálně je chováno ve 24 zoologických zahradách sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií pouze 57 jedinců. Ostravská zoo mladou samici získala v rámci evropského záchranného programu z liberecké zoo.

„Získat samce bude poněkud komplikovanější. V rámci evropské populace je kritický nedostatek samců, jelikož se ve většině případů rodí samičky. Vzhledem k tomu, že se jedná o solitérně žijící druh, platí v rámci Evropského záchovného programu strategie, že zoo, které se nacházejí blízko u sebe, si chovného samce vzájemně půjčují,“ upozornil inspektor chovu šelem ostravské zoo Matěj Vrúbel.

Ostravská zoo si tak domluvila půjčku samce z brněnské zoo. Po úspěšném páření se pak samec vrátí zpátky do Brna. „Měli bychom ho dovézt v dohledné době. Doufáme, že se tak budeme moci připojit k úspěšným chovatelům tohoto druhu,“ podotkl Vrúbel.

Chov margaye v lidské péči je velmi důležitý, protože o jejich biologii či počtech jedinců ve volné přírodě je známo velmi málo.

„Jedná se o druh s noční aktivitou, která se navíc odehrává převážně v korunách stromů. To dělá z výzkumu margayů ve volné přírodě téměř nemožnou disciplínu. Chov v lidské péči tak může přispět nejen k pochopení základní biologie druhu, kterou lze následně aplikovat v místech přirozeného výskytu, ale také k zachování tohoto druhu na planetě do budoucna,“ shrnul inspektor chovu.

Už se ale například ví, že zvířata jsou samotáři. Samec se potkává se samicí pouze kvůli páření. Samice rodí po zhruba 80 dnech březosti jedno, výjimečně dvě mláďata. Margay je ve volné přírodě ohrožen ztrátou životního prostředí v důsledku kácení lesů a nelegálního lovu.