Článek
Při květnové akci šlo o propagaci nové řady hrnků, takzvaných tumblerů, které si zákazníci mohou koupit a pak si do nich v provozovnách řetězce nechat kávu nalévat místo klasických jednorázových kelímků.
Konala se od 15. do 26. května a doprovázel ji slogan „Tank Day“, což mělo vyjadřovat něco jako „tankovací den“. Řetězec v tomto případě totiž zdůrazňoval především objem hrnků, velké množství kávy, kterou pojmou.
Jenže slogan se dá vyložit také jako „tankový den“, což také kvůli květnovému termínu vzbudilo mezi Jihokorejci značné pobouření. Ve zhruba stejných dnech v roce 1980 totiž proběhlo povstání v Kwangdžu na jihu země, které je obecně vnímáno jako jeden z milníků na cestě Jižní Koreje od autoritářských a vojenských režimů k dnešní demokracii.
Starbucks Korea is facing severe backlash over an insensitive '5.18 Tank Day' marketing campaign that appears to mock the victims of the Gwangju Massacre. After the public outrage, Shinsegae Group Chairman Jeong Yong-jin issued an apology for the scandal, but he has been involved… https://t.co/KXBFGFUuBY pic.twitter.com/Bt6hkPRDyH
— jayvee (@uarmyvibe) May 19, 2026
Lidé v Kwangdžu se tehdy dostali ke zbraním a několik dnů bojovali proti tehdejší vládě, povstání však bylo nakonec krvavě potlačeno.
Podle oficiálních údajů zemřelo 191 lidí, některé zdroje ovšem hovoří i o dvou tisících. To je údaj, který uznávají i někteří historici a podporuje ho i skutečnost, že počet všech úmrtí v Kwangdžu byl v květnu 1980 o 2300 vyšší než tehdejší dlouhodobý průměr.
Právě kvůli této události je pro Korejce spojení konce května s „tanky“ citlivé. V kampani řetězce bylo navíc použito také korejské slovo „tak“, které mělo vyjadřovat ťuknutí či úder hrnku o stůl, ale v historii Jižní Koreje je spojováno s jinou historickou událostí, a sice se smrtí studentského aktivisty ve vazbě v roce 1987.
To bylo obecně vnímáno jako umučení. Policejní vyšetřovatel se však tehdy vyjádřil v tom smyslu, že jen udeřil na stůl a mladík vzápětí zemřel.