Hlavní obsah

Ptačí radost v olomoucké zoo. Sedm plameňáků a tři ibisi skalní

Olomouc

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce se může chlubit ptačími přírůstky. Zdejší hejna se rozrostla o sedm plameňáků růžových a tři ibise skalní. V případě plameňáků čítá už nyní hejno chované v zoo 64 jedinců.

Foto: Zoo Olomouc

Hejno plameňáků čítá v olomoucké zoo již 64 jedinců.

Článek

Mimořádné je podle chovatelů, že se v jejich případě podařilo odchovat všechny vylíhlé jedince.

„Počasí nám bylo tentokrát oporou. V době budování hnízd z bláta, připomínajících svým tvarem sopky, pršelo tak akorát, že byla půda stále vlhká. Když plameňáci inkubovali svá vejce a líhla se mláďata, naopak nepřišla žádná průtrž mračen, která by hnízda vyplavila. I proto se můžeme radovat z odchovu hned sedmi přírůstků,“ uvedl kurátor ptáků v olomoucké zoo Jan Kirner.

Svá první mláďata ukázalo i početné hejno ibisů skalních, jež obývá v loňském roce znovuotevřenou africkou průchozí voliéru Bábovka. Úspěšné byly v hnízdění dva páry, které dohromady vyvedly tři mláďata.

„Jedno z nich se již naplno účastní impozantních ‚leteckých představení‘ se zbytkem hejna, kdy celé hejno krouží touto 15 metrů vysokou voliérou, v níž jsou ptáci návštěvníkům téměř na dosah ruky. Dvě mláďata vylíhlá později opustí hnízdo co nevidět,“ konstatovala mluvčí zoo Iveta Gronská.

Foto: Zoo Olomouc

Ibis skalní je v přírodě ohroženým druhem

„Ibisi skalní přirozeně hnízdí, jak už samotný název napovídá, na skalních římsách. Byl tedy velký předpoklad a naše přání zároveň, aby si k hnízdění vybrali výklenky v imitaci Panské skály. Těší nás, že se tak stalo a v budoucnu by mohli zamířit i do volné přírody,“ dodal Kirner.

Všechna mláďata plameňáků se líhnou s rovnými zobáky a jejich tělo pokrývá šedé prachové peří. Po vylíhnutí jsou dlouhou dobu závislá na krmení rodiči, kteří pro ně produkují sekret barvy krve.

„Může se proto zdát, že někteří plameňáci na sobě mají stopy krve, ale jedná se pouze o potravu mláďat. Postupem času se jim zobáky začnou zakřivovat, což je do budoucna nutné pro příjem potravy v podobě vodních mikroorganismů metodou filtrování vody,“ poznamenala Gronská.

Mladí ibisi mají v prvním roce života zcela opeřenou hlavu. U dospělých ptáků je holá, odkud pochází i jejich latinský rodový název Geronticus (z řečtiny gérontos – starý muž).

Ibis skalní je v přírodě ohroženým druhem. Ve 20. století se ocitl na pokraji vyhubení a jen díky úsilí zoologických zahrad se jeho populace v přírodě podařilo vzkřísit. „Nyní započal nový záchranný projekt v Katalánsku, do kterého by se v příštím roce mohla s trochou štěstí zapojit i ibisí mláďata z naší zoo,“ dodala mluvčí.

Výběr článků

Načítám