Článek
Desmondovi jsou spoluzakladatelé organizace Liberia Chimpanzee Rescue and Protection (LCRP), která provozuje první a jediný útulek pro osiřelé šimpanze v Libérii. O jejich příběhu informovala BBC ve svém podcastu BBC Earth.
Desmondovi mají více než dvacetiletou praxi v různých útulcích pro lidoopy po celém světě. Do Libérie se dostali v roce 2015, na několika malých ostrovech tam přežívalo několik desítek šimpanzů, kteří sloužili jako laboratorní zvířata.
Od sedmdesátých let totiž v Libérii probíhal americký výzkum vakcín proti hepatitidě. V devadesátých letech byl ukončen a zbylí šimpanzi byli vypuštěni na několik malých říčních ostrůvků, kam jim dobrovolníci nosili jídlo a vodu. Jenže o deset let později došly peníze a šimpanzi, kteří po letech v zajetí nebyli schopni návratu do divočiny, čelili vyhladovění.
Psi podobně jako u lidí fungují jako terapeutická podpora pro malé vyděšené šimpanze.
V tu chvíli se do věci vložila americká organizace na ochranu zvířat Humane Society, která začala vybírat peníze a zvyšovat povědomí o šimpanzích v Libérii a potřebě je chránit. Tehdy přišli do Libérie Desmondovi, zprvu jako krizoví manažeři, kteří měli na projekt měsíc dohlížet. Jenže projekt se brzy změnil v úplně něco jiného a manželé ho vedou již čtvrtým rokem.
Sirotci se objevili přede dveřmi téměř okamžitě
Desmondovi nastavili nové procesy, jak mají šimpanzi pravidelně dostávat jídlo a vodu. Zajistili šimpanzům nezbytnou zdravotní péči a určili pravidla, jak má být ve skupině 66 šimpanzů neschopných přežít v přírodě o samotě nastavena kontrola porodnosti.
Šimpanzí kolonie na ostrovech byla zachráněna, jenže se brzy rozkřiklo, že Desmondovi se ujímají opuštěných šimpanzů, a brzy byla dovážena další a další opuštěná zvířata. Během prvních 18 měsíců jich přibylo třináct.
Traumatizovaná šimpanzí mláďata přicházející do útulku potřebují nonstop péči.
Nyní se v LCRP starají o čtyřicítku šimpanzů, většina z nich je mladší šesti let. Desmondovi se snaží vychovat mláďata tak, aby se mohla vrátit do přírody. To ale znamená, že do 2,5 roku věku se o ně musí starat 24 hodin denně, stejně jako by to dělaly jejich matky.
„Spí s námi, chodí s námi všude. Je to šílené mít u sebe pořád malého šimpanze, a to kolikrát není jenom jeden,“ popsala Jenny. Nyní už v LCRP pracuje řada místních obyvatel. V roce 2017 se Desmondovým podařilo pronajmout si pro potřeby útulku na 25 let na 40 hektarů lesa a o dalších 16 usilují. Chtějí tak pro šimpanze vytvořit co nejpřirozenější domov, aby pro ně byl přechod do divočiny snazší.