Odvedl Krysař děti z Hamelnu na Moravu? Legendu si připomenou v zaniklé vsi Hamlíkov

„Jedna věc je pověst, z níž běhá mráz po těle, druhá skutečnost. Historické důkazy ukazují, že všechno mohlo být jinak. Základ legendy známe. Jak se do ní ale dostal právě krysař, to je ale záhadou,“ řekla Novinkám za pořadatele festivalu Marie Horáková ze spolku Barvínek.

Odpověď na záhadu dává výzkum profesora Ervína Černého (1913-2001). Byl sice chirurgem se specializací na ušní-nosní-krční, ale zároveň byl amatérským historikem, jehož práci oceňovali i odborníci. Pocházel z Podomí na Vyškovsku a jeho vášní bylo hledání zaniklých obcí na Drahanské vrchovině. Objevil jich 60 a šlo mu to tak skvěle, že u toho položil základy oboru historická geografie. Díky ní lze vyčíst z krajiny, kde dříve stávaly zaniklé osady.

Osudovou se stala pro Černého zaniklá ves Hamlíkov. Leží kousek za Podomím v Psím žlebu, kde lze ve křoví najít mezi listím pozůstatky původních budov. Když tam v poledne dolehne zvuk kostelního zvonu z nedalekého Ruprechtova, má to místo zvláštní atmosféru.

Černého zaujala podobnost názvu německého města Hameln s moravským Hamlíkovem. Podle odborníků je Hamlíkov počeštěnou verzí německého slova Hämlingen, v překladu Hamelnští.

Legenda praví, že Krysař zbavil Hameln krys tím, že začal hrát na flétnu a ony jej slepě následovaly do vodního příkopu, kde se utopily. Když pak od města nedostal přislíbenou odměnu, vytáhl 26. června 1284 flétnu znovu, přičemž okouzleno jejími tóny jej následovalo 130 dětí. Odešly a už o nich nikdo neslyšel. Datum lze najít v hamelnské kronice.

Spojení Hameln - Hamlíkov bylo pro Černého odrazovým můstkem. Následně jako mozaiku složil historická data k příběhu. Ve 13. století byla většina Drahanské vrchoviny v majetku olomouckého biskupství. Tehdejší biskup Bruno ze Schauenburku se zapsal do dějin nejen jako vzdělanec, ale také jako člověk, který odstartoval kolonizaci Moravy. Do přelidněného Německa, severní Francie a Flander vysílal své lidi - takzvané lokátory neboli náboráře.

Lidem nabízeli lepší život na do té doby málo osídlené Moravě. Bruno takto zvýšil počet svých vesnic z 200 na 400 a přilákal do lesů biskupství bezmála 25 000 cizinců. Lokátory prokazatelně vysílal i do svého rodného Dolního Saska. Mimo jiné jeho rodný hrad Schauenburk je vzdálený jen zhruba 30 kilometrů od Hamelnu. Krysař se podle pověsti jmenoval Body nebo Boda. Shodou okolností měla obec Podomí obdobný německý název, a to Boden.

„Krysař tedy mohl být z Podomí a mohl si jen hledat nové sousedy,“ uvedla Horáková. Děti z Hamelnu mohly být mladí lidé odcházející do nového domova. Hamlíkovu osud nepřál. Za husitských válek lehl popelem. Byl obnoven v 16. století, kdy ale jeho obyvatele zahubil mor.

Horáková navazuje na odkaz Černého, s nímž ještě v šestnácti letech v terénu hledala zaniklé obce. Shodou okolností nyní žije v Podomí v jeho rodném domě. „Náš spolek již v roce 2014 kontaktovali muzejníci z Hamelnu, a to díky Krysaři a zmínkám v literatuře o Hamlíkovu. Až nyní jsme se k legendě rozhodli vytvořit také festival,“ doplnila jeho pořadatelka.

S úsměvem dodává, že by jasnou odpověď mohly jednou dát genetické testy obyvatel Hamelnu a lidí žijících v okolí zaniklého Hamlíkova, které by byly zaměřeny na jejich příbuznost.

Festival se uskuteční od 23. do 28. srpna a připomene tři zaniklé středověké vesnice - Hamlíkov, Vilémov a Bystřec. Ke Krysaři se bude konat příští úterý v Jedovnicích beseda s archeologem Jiřím Doleželem z Akademie věd ČR a v pátek pak společná vycházka do Hamlíkova s odborným výkladem. A dorazí tam i Krysař! Jde o Američana Michaela Boyera, hudebníka, herce a moderátora, který v Hamelnu přes 25 let ztvárňuje pro veřejnost postavu Krysaře.