Článek
„Aktuálně jich máme na pastvě dvacet, ale možná jednoho pošleme pryč, protože si opakovaně našel cestu ven z ohrady,“ řekl Novinkám chovatel Milan Daďourek, který má farmu v nedalekých Počítkách a s městem dlouhodobě spolupracuje.
Ohrada je volně průchozí pro místní či turisty, kteří mohou přes pastvu chodit. Někteří berani však podle farmáře dokážou vyzrát na bezbariérové texaské brány, které mají zamezit tomu, aby utíkali pryč.
Kontakt s lidmi občas přináší i problémy. „Ale většinou to nebývá s pejskaři, ale s někým, kdo má zábavu z toho, že nám třeba vypustí napáječky. Někteří lidé přikrmují ovce různými zbytky, asi mají pocit, že jim to nemůže ublížit,“ upozornil Daďourek, že se zvířata nesmí krmit.
Působení ovcí má podle města velký přínos. „Pomáhají totiž přirozeně pečovat o těžko přístupné svahy, kam se technika ani lidské ruce nedostávají snadno,“ poznamenala mluvčí radnice Blanka Sobolová. Okolní svahy totiž patří městu a je potřeba o ně pečovat, aby nezarostly především třtinou křovištní i náletovými dřevinami.
„Je znát, že se kvůli roční pauze začala vracet třtina, která už byla (z minulých let) potlačená. Proto jsme letos zvířata vypustili na Zelenou horu dříve, dokud je třtina stravitelnější a chutnější,“ vysvětlil Daďourek.
Už tradičně o kopec pečují pouze samci, protože na rozdíl od ovcí, které bečením hledají mláďata, nenarušují pietu sousedního hřbitova a smuteční síně.
Městská rezervace pod elektrickým vedením
Zelená hora není jediným žďárským místem, kde se budou volně pást zvířata. Na opačném konci města, mezi výpadovkou na Jihlavu a železniční tratí na Brno, má do tří let ve spolupráci se Sdružením Krajina vzniknout městská rezervace.
Jde o sedmihektarové území u Kamenného rybníka, které patří do třetí zóny chráněné krajinné oblasti. „Trávu budou spásat ovce a shetlandští poníci,“ oznámil starosta Martin Mrkos (Žďár – Živé město, STAN).
Projekt za 3,3 milionu korun bude financovaný s pomocí operačního programu Životní prostředí. Lokalitou prochází elektrické vedení vysokého napětí, které využití pozemků značně omezuje. Pastva přispěje ke zlepšení přírodních podmínek, vznikne také šest tůní.
„Rezervace bude veřejnosti sloužit i jako relaxační, odpočinkový prostor a místo pro ekologickou výchovu a vzdělávání,“ doplnil Mrkos. Hotovo by mělo být do září 2029.
