Článek
Sedmatřicetiletý Brit Shaun Rigby z města Telford, které leží severovýchodně od Birminghamu, přišel o pravou nohu pod kolenem již ve dvou letech při nehodě s traktorem. Ale ani to ho neodradilo od toho, aby v sedmi letech začal hrát kriket, jenž se navzdory vážnému zdravotnímu postižení velmi záhy stal jeho velkou vášní.
Nyní se však tento sport stal i jeho prokletím, protože právě hraní kriketu se pro britské ministerstvo práce a sociálních věcí stalo důvodem, proč Shaunovi nařídilo vrátit všechny dávky, které získal za necelých posledních deset let, informoval web The Telegraph.
Peníze mu byly přiznány v roce 2016 jako takzvané příspěvky na osobní mobilitu a v rámci britského programu Motability také dostal auto. Poté, co však úředníci zjistili, že Shaun aktivně hraje svůj milovaný kriket, nařídili mu všechny tyto prostředky vrátit. V úhrnu jde o 36 tisíc liber, tedy v přepočtu něco kolem milionu korun. Ministerstvo argumentuje tím, že jeho denní potřeby zjevně nevyžadují ani auto, ani příspěvky na mobilitu.
Shaun Rigby se kriketu věnuje již od dětství.
Rozhodnutí bylo vydáno již loni v srpnu, ale Shaun se proti němu odvolal, když se hájil například tím, že auta v rámci programu Motability využívají i lidé s mnohem méně závažnými postiženími. Ani to mu však nepomohlo a ministerstvo trvá na svém.
Zajímavé však je, že nařízení přišlo až po takové době, protože Shaun se kriketu věnuje dlouhodobě a nikdy se tím netajil. Podle Telegraphu hraje s výpomocí dalších hráčů a rozhodčích místní soutěž a dokonce byl i členem anglického kriketového výběru zdravotně postižených.
„Mají záběry, jak hraju. Ale to, že hraju kriket, ještě neznamená, že mi noha dorostla. Pomoc s pohybem potřebuju pořád,“ kroutí hlavou nešťastný Shaun a zároveň naznačuje, že nemá daleko k rezignaci na svůj boj s úřady. „Nejsem si jistý, jestli v tom chci pokračovat. Jeden můj známý se obrátil na soud, ale trvalo to déle než osmnáct měsíců,“ ztrácí již pomalu naději.
Zároveň dodává, že od loňského srpna také trpí stresem a velkými bolestmi, které musí mírnit pomocí léků. „Když jdu hrát, vezmu si jich ráno více, aby to bylo snesitelnější. Bolesti mám pořád, ale mám pocit, že nějaká aktivita a interakce s přáteli jsou pro mě prospěšné,“ vysvětluje, že kriket je jeho únikem od starostí a problémů.
Mluvčí ministerstva však uvedl, že rozhodnutí je naprosto správné, a bylo navíc předloženo i nezávislému soudu, jenž jej posvětil. „Příspěvky na osobní nezávislost se přiznávají na základě toho, jak daný stav ovlivňuje každodenní potřeby člověka, nikoli na základě samotného stavu,“ zdůvodňuje ministerstvo své nařízení.
