Článek
"Mars není nutné pozorovat právě a pouze tento den (27. srpna - pozn. red.). Planetu budeme moci pozorovat pouhým okem nebo dalekohledem celý podzim," uvedl Baroš.
Podle jeho vyjádření se celý proces přibližování a vzdalování obou planet děje ve velkých měřítcích, a proto se změny pozorovatelné pouhým okem projeví až za několik týdnů po datu 27. srpna.
Obdivovatelé vesmíru však nemusí být odkázáni pouze na své dalekohledy. Hvězdárny v celé České republice totiž připravují pro své návštěvníky pozorování. "Hvězdárna v Sezimově Ústí připravuje mimořádné akce," informoval Baroš. První z nich je na programu 30. srpna od 22:00 do 02:00. Na zájem veřejnosti jsou připraveni i na Štefánikově hvězdárně a Hvězdárně Ďáblice v Praze, stejně jako na dalších hvězdárnách v republice.
Kvůli pozorování Marsu bude mít hvězdárna na Petříně v době největšího náporu otevřeny všechny čtyři kopule s dalekohledy. "Je to snad poprvé v novodobé historii hvězdárny, kdy otevíráme i kopuli, která je jinak návštěvníkům nedostupná. Skrývá se v ní totiž dalekohled, který je jinak určen pro naše vědecké pozorování," uvedl astronom Jakub Rozehnal. Až do 7. září tak mohou návštěvníci pozorovat planetu vždy do půlnoci.
Rudá planeta o víkendu přitáhla stovky lidí
Bílé polární čepičky a tmavší oblasti, které odpovídají terénním útvarům na povrchu planety Mars, si v sobotu v noci se zájmem prohlíželi malí i velcí návštěvníci pražské Štefánikovy hvězdárny. Na planetu, která je v představách spisovatelů vědecko-fantastické literatury domovem malých zelených mužíčků, se večer na hvězdárnu přišly podívat tři stovky pozemšťanů.
Dětem i dospělým se na "rudé planetě" nejvíce líbily malé bílé polární čepičky podobné polárním krajinám na naší "modré planetě". Většina obdivovala i znatelné červené zabarvení způsobené složením povrchových minerálů.
Zjištění o Marsu jsou pro mnohé studenou sprchou
Nové snímky povrchu Marsu, odhalující tajemství vývoje klimatu na rudé planetě, mají pro mnohé snílky i vědce znamenat vystřízlivění. Bohužel se prý ukazuje, že Mars byl zřejmě vždy chladným a pustým místem. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters americký geolog Philip Christensen, který ke svým zkoumáním použil tepelný emisní spektrometr amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Christensen z Arizonské státní univerzity se svými kolegy pátral po minerálech známých jako uhličitanové směsi. Ty poskytují klíč k minulosti Marsu, neboť tyto sloučeniny se tvoří při kontaktu oxidu uhličitého s nerosty a vodou. Protože atmosféra Marsu z větší části sestává z oxidu uhličitého, vědci vytvářeli teorie, že každé těleso obsahující vodu v kapalném stavu po sobě kdysi muselo zanechat velké zásoby uhličitanů (karbonátů), jako je tomu na Zemi. Vědci sice sloučeniny uhlíku nalezli na celém povrchu Marsu, ale nikoli v dostatečném množství a odpovídajícího charakteru, aby bylo možné tvrdit, že pocházejí z vyschlých oceánů.
Chladný a zmrzlý Mars byl vždy stejný jako dnes
"Uhličitan jsme konečně našli, ale jde jen o jeho stopy," oznámil Christensen. "Domníváme se, že relativně malé množství, které vidíme, pravděpodobně nepochází z oceánů, nýbrž z atmosféry, která přímo reagovala s prachem." Nálezy vedou k domněnce, že planeta, na níž byla odhalena zmrzlá voda, byla vždy chladná a pustá, uvádí v časopisu Science.
"Toto skutečně ukazuje na to, že chladný, zmrzlý a ledový Mars byl vždy stejný jako dnes, a nebyl nikdy v minulosti teplý a plný vláhy a oceánů," konstatoval Christensen. Mnozí lidé se domnívají, že v dávné marsovské historii bylo tamější klima teplejší a oceány vytvořily rozsáhlá ložiska uhličitanových hornin. "Pokud by to byla pravda, horniny vzniklé v těchto domnělých oceánech by někde musely být," říká vědec.
Sonda Pathfinder našla důkaz vlhčího klimatu
Vědci však taková ložiska neobjevili. Koncem června však chemické analýzy, pořízené sondou Pathfinder, údajně ukázaly, že se Mars zpočátku těšil "teplejšímu a vlhčímu klimatu". Přes zkoumanou planinu Ares Vallis se prý před nějakými třemi miliardami let převalily "katastrofické proudy vody".
V současnosti na oběžné dráze kolem Marsu krouží americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Koncem prosince nebo počátkem ledna mají ke čtvrté planetě naší sluneční soustavy dorazit rovněž evropská sonda Mars Express s britským přistávacím modulem Beagle 2, dva američtí pojízdní roboti Spirit a Opportunity a japonská sonda Nozomi. NASA o výzkumu Marsu
