Článek
„Je to nejslunnější místo v zoologické zahradě, proto jsou tu zvířata, kterým nejvíc vyhovuje a potřebují ho,“ řekl při otevření ředitel zoo Jan Vašák.
Novou expozici s plochou asi 120 čtverečních metrů začala zoo stavět loni v listopadu, stála zhruba deset milionů korun. Její vznik podpořilo město coby zřizovatel zoo a také kraj.
Navazuje na vnitřní objekt pro divoké a pouštní kočky. Malým šelmám poskytuje kvalitnější zázemí a návštěvníkům možnost pozorovat je v prostředí, které podle vedení zoo více odpovídá jejich přirozeným potřebám.
V Jihlavě chovají pár karakalů, kteří mají mláďata. Tato zvířata jsou podobná rysům, dobře rozpoznat jdou podle dlouhých černých štětin na uších. „Název karakal vychází z tureckého karakulak, což znamená ‚černé ucho‘,“ připomíná mluvčí zoo Simona Kubičková.
„Na rozdíl od většiny kočkovitých šelem dává karakal přednost otevřené krajině – od savan až po polopouště a suché stepi. Samice přivádí mláďata na svět v bezpečných úkrytech, jako jsou skalní pukliny, dutiny stromů nebo opuštěné nory jiných zvířat,“ zmiňuje mluvčí. V některých částech Asie byli karakalové v minulosti ochočováni a lidé využívali jejich loveckých schopností.
Jihlavská zoo je nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Kraji Vysočina. Loni sem zavítalo přes 347 tisíc lidí. Nově se mohou těšit i na zaplněný výběh pro rysy karpatské, k jejichž chovu se Jihlava vrací po několikaleté pauze.
Získala totiž mladé jedince z Německa a Francie. „Věříme, že nově sestavený pár v budoucnu naváže na více než čtyřicetiletou tradici chovu této největší evropské kočkovité šelmy v naší zoo,“ říká mluvčí.
Rysi obývají zrenovovaný a lépe zajištěný výběh. Před čtyřmi roky totiž zoo přišla o rysici, která na konci roku 2022 z výběhu utekla, když se lekla zvuku pily při řezání vedle výběhu. V prvních týdnech pak myslivci zaznamenali její pohyb v okolí Jihlavy, po čase ale zprávy o jejím pohybu utichly.
Jihlavská zoo se po krátké pauze vrátila k chovu rysů, získala mladý chovný pár z Německa a Francie.
