Článek
„Nastal čas. Užívala jsem si každou minutu,“ poznamenala Fairová podle serveru Forbes. Po přistání jí firma přichystala oslavu, takzvaný Water Salute (Vodní pozdrav), což představuje v letectví ceremoniál, při kterém hasičská letištní vozidla vytvoří nad letadlem oblouk z vodních proudů. Tato pocta bývá určena zpravidla pilotům po jejich posledních letech, zatímco u letušek a stevardů se organizuje jen zřídka.
Fairová se dostala na špici interního seznamu pracovníků palubního personálu American Airlines, který čítá kolem 30 tisíc jmen a řadí je podle odpracovaných let a věku. Upřesnila, že jsou sice ještě dvě služebně starší kolegyně, které ještě neodešly do důchodu, ale už nelétají. „Výš už nemohu, takže to raději pověsím na hřebík,“ dodala.
Svou kariéru začala v roce 1963 u společnosti Piedmont Airlines, která se později začlenila do American Airlines. „Létala jsem v době, kdy někteří současní piloti ještě nebyli na světě,“ pokračovala nyní již bývalá letuška, která byla ve dvou amerických státech uvedena do Síně slávy letectví.
Fairová létala převážně na mezinárodních spojích. Má pocit, že cestující v nich jsou oproti vnitrostátním spojům příjemnější a kultivovanější. „Jsou takříkajíc více vzduchem provětraní,“ řekla s nadsázkou.
Lidé ji podle listu Le Parisien znají také jako zanícenou bojovnici za práva letušek. V minulosti se aktivně zasazovala například o zrušení profesních omezení, která je nutila se před letem vážit, nevdávat se nebo opustit pozici letušky ve 32 letech.
