Článek
Památkově chráněná budova prošla kompletní rekonstrukcí. Zmodernizované záchody se nacházejí v horní hale. U pánského WC však nejsou dveře, takže dámy kráčející po chodbě ven mohou v zrcadle zahlédnout muže stojící u pisoárů.
„Trochu mě to zaskočilo,“ přiznala mladá cestující Petra. „Čekala bych víc soukromí, zvlášť když se to dělalo všechno nové,“ zdůraznila.
Naopak Josefovi otevřené prostory nevadí. „Na festivalech nebo různých akcích to taky moc neřeším. A stejně toho asi moc dámy nezahlédnou,“ řekl. Za pravdu mu dala žena, která zrovna na toaletách uklízela. „Ty stydlivější si kdyžtak stoupnou úplně dozadu, kde už pisoáry v zrcadle neuvidíte, odráží jenom ty přední mušle,“ vysvětlila.
Plzeňského architekta Jiřího Zábrana kuriozita pobavila. „Myslím, že nebudu jediný, koho to rozesmálo. Mám takové fórky rád,“ okomentoval Zábran. Podle jeho názoru jde o chybu, která určitě nebyla záměrná.
S tím souhlasí jeho kolega Petr Klíma. „Připadá mi to úsměvné. Je škoda, že to objevuje zrovna v památkově chráněné budově. Ale na druhou stranu se objektu věnovala velká péče a tohle je jen drobná vada na kráse,“ podotkl.
Pohled z chodby na pánské toalety, které jsou na plzeňském vlakovém nádraží.
Za návrhem stojí architekti z ateliéru A8000. Podle jejich vyjádření situovali toalety za kontrolovaný a placený vstup, kde je pohyb lidí omezený. Dveře neumístili ke vchodu na pánské WC záměrně, a to z hygienických důvodů. „Je to dnes běžný a osvědčený standard ve veřejných budovách,“ napsali architekti Novinkám.
Doplnili, že během projektu se dispozice WC upravovaly. „Pánské a dámské toalety jsme zaměnili tak, aby dámská část poskytovala co nejvyšší míru komfortu a soukromí,“ pokračovali.
Připustili, že zrcadlo odráží na chodbu dění u pisoárů. „Ty jsou ale vybaveny bočními zástěnami na obou stranách. Je pravda, že v určitém úhlu je možné v odrazu zahlédnout postavu, ale jedná se o velmi omezený výhled,“ argumentovali. Poukázali rovněž na to, že záchody jsou v provozu už skoro dva roky a fungují bez problémů.
