Článek
Patrick a Evelyne Sireovi z vísky Olonzac, jež se nachází na jihu Francie, se loni v létě vydali karavanem na dovolenou k deltě řeky Ebro ve Španělsku. Cestou zpět zastavili zhruba 250 kilometrů od domova, aby dotankovali a občerstvili se, ale ve voze nechali pootevřené jedno okénko. A tak když seděli nad kávou, jejich spolucestující a komandant v jedné osobě, černobílý kocour Filou, vyklouzl ven a namířil si to kdoví kam.
Když se manželé vrátili do karavanu, všimli si, že Filou není nikde vidět, ale nedělali z toho žádnou vědu. Kocour měl totiž několik míst, kam se rád schovával, aby jej alespoň na chvíli ti otravní lidé nechali být.
Ale když Patrick a Evelyne dorazili domů a chtěli vyložit i šéfa jejich domácnosti, nebylo po něm ani stopy, a dokonce selhal i pokus nalákat jej na jídlo. Když jim došlo, co se asi stalo, vydali se druhý den zpátky na parkoviště, kde Filou s největší pravděpodobností zmizel, ale nenašli jej tam.
Poprosili tedy o pomoc místní lidi a informovali také španělskou organizaci pro ochranu zvířat, a tak jim zanedlouho začaly chodit zprávy o pozorováních černobílých koček i s jejich fotkami. Jejich kocour ovšem nebyl ani na jedné z nich.
Po čase se již smířili s tím, že Fílu velmi pravděpodobně už nikdy neuvidí, ale v první polovině ledna dostali nečekanou zprávu. Kontaktovala je žena z přilehlé vísky Homps, která se představila jako Hélène a která tvrdila, že Fíla pobývá v její péči v domě vzdáleném jen zhruba půl kilometru od příbytku Sireových, uvedl web Vox.
Objevil se zhruba před měsícem, hubený a hladový, a tak se jej ženě zželelo a nechala jej u sebe. Mezitím jej také vzala k veterináři, jenž z mikročipu načetl údaje o Sireových, nicméně uvedená telefonní čísla již nebyla aktivní. Ale adresa byla naštěstí pořád stejná. Manželé se tak okamžitě vydali do Hompsu, kde ke své nesmírné radosti našli stále ještě poněkud pohublého, ale jinak zcela zdravého a zjevně i docela spokojeného Fílu.
Jak se mu podařilo trefit a dojít skoro až domů, urazit přibližně 250 kilometrů a cestou ještě překonat Pyreneje, se asi již nikdy nikdo nedozví, ale podle odborníků je to další důkaz toho, že kočky obecně mají ještě mnohem lepší orientační, či spíše „navigační“ smysl, než by se mohlo zdát. A jak je vidět na Fílově případu, funguje i na dost značné vzdálenosti.
