Článek
„Tento zvyk pocházející z druhé poloviny osmnáctého století byl spjatý s oslavou svátku sv. Vavřince, patrona bojkovského kostela. Hody se konaly v době žní, na které se právě část miškářů, neboli zvěrokleštičů, vracela ze světa domů,“ přiblížila za pořadatele Karolína Wernerová.
Pět „Kuruců“ vede v čele průvodu „pannu“, která jede na voze. Vůz tažený koněm je vyzdobený kravskými kůžemi a rohy, aby to připomínalo tradici dřívějšího tažení volem. S menším odstupem jde dvanáct mládenců s prapory a šavlemi. „Ti u domů přednášejí vyvolávky. Za nimi následují další krojovaní, děvčata, muzikanti. Doprovod jezdců tvoří skupina mládenců vedená dvěma jezdci na koních a troubící na volské rohy,“ přibližují pořadatelé na webu věnovaném chytání Kuruců.
Závěrečná scéna vrcholila po obchůzce městem na náměstí. Mládenci dohonili Kurucy s pannou a obklíčili je. Následoval tradiční šavlový tanec. Poté Kuruci žádali o milost, kterou jim následně udělil starosta. Nakonec všichni společně zatančili divoký kurucký tanec s děvčaty.
A kdo to byli Kuruci? „Spoustě lidem se spojí dvě slova, Kuruci, Turci. S tureckými nájezdníky ale nemají Kuruci nic společného. Jde o uherské vzbouřence, kteří na počátku osmnáctého století vpadli na Moravu pod vedením Františka Rákocziho. Při prvním vpádu v roce 1704 vyrabovali většinu dědin od Valašských Klobouk přes Bojkovice až po Luhačovice,“ uvádějí na webu pořadatelé.
Obyvatelé Bojkovic se při těchto vpádech podle Wernerové snažili skrýt na Novém Světlově, což je zámek nad městem, v okolních lesích, ale i v kostele. „Kurucká vojska se pokoušela prolomit vstupní vrata do chrámu, aby mohla povraždit tam ukryté Bojkovjany, ale vrata jejich náporu odolala a následně byli odehnáni střelbou z Nového Světlova,“ doplnila Wernerová.
Tyto vpády se opakovaly i v letech 1707 a 1709. Až v roce 1710 byla kurucká vzpoura císařem potlačena. „Tento krutý prožitek zůstal v Bojkovjanech hluboko zakořeněný, až se propsal do hodového zvyku chytání Kuruců,“ dodali organizátoři.
