Článek
Holštejn je mrtvé rameno, tedy původní část toku řeky, která dnes již není s řekou propojena, a nachází se v nivě Orlice v lokalitě Slezského Předměstí.
Přestože jde o území ovlivněné historickou regulací řeky, zachovalo si řadu přírodních hodnot. Nalezneme zde množství terénních depresí, jež spolu s tůněmi, slepými rameny a říčními terasami připomínají dřívější podobu říční krajiny.
Při vyšších vodních stavech Orlice se zdejší louky často podmáčejí a zaplavují. I díky tomu se tu vyskytuje cenná vodní a mokřadní vegetace. Zaznamenány tu byly například voďanka žabí či zvláště chráněné druhy vrbina kytkokvětá a řezan pilolistý.
Ten je pozoruhodný svou biologií. Na zimu rostliny klesají ke dnu, na jaře díky prohřívání vody vystupují k hladině.
Přes léto pak řezany kvetou a tvoří výběžky s dceřinými růžicemi. Jejich charakteristické listové růžice mohou připomínat ananas.
„Biologický stav lokality sledujeme dlouhodobě a bohužel si všímáme postupného ústupu vzácných druhů. Revitalizací chceme zlepšit podmínky pro jejich návrat a současně vytvořit pestřejší prostředí pro další rostliny i živočichy,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta, proč se na Holštejně začalo pracovat.
Těžištěm revitalizačních prací je odtěžení sedimentů, které se v rameni dlouhodobě hromadily. Celkový objem těžby je plánován přibližně na čtyři tisíce metrů krychlových. Odstraněním nánosů dojde k obnově vodního prostoru a ke zlepšení podmínek pro organismy vázané na vodní prostředí.
Bagry na pontonech
Součástí projektu je také vytvoření dvou nových tůní. „Projekt počítá také s ponecháním vybraných částí území bez zásahů, aby byla zachována jeho přirozená rozmanitost a různé typy stanovišť,“ dodal Šebesta.
Sedimenty jsou těženy jen zřídka vídanou technikou. Bagry jsou umístěny na plovoucím soulodí s využitím vojenských pontonů, což umožňuje provádět práce přímo z vodní hladiny. Důležitou součástí revitalizace jsou vegetační úpravy, jež vycházejí z dendrologického průzkumu.
Do úprav vegetace se po svém pustili i místní bobři, kteří už některé stromy pokáceli. Jejich zásahy však ne vždy odpovídají plánům odborníků.
Po dokončení revitalizace by se měly zlepšit podmínky i pro řadu skupin živočichů, obnovené vodní plochy a mělčí pobřežní partie nabídnou vhodnější prostředí pro obojživelníky a vodní i suchozemský hmyz, jako jsou například vážky nebo vzácné druhy nosatců a další vodní a na vodu vázané organismy.
Při přípravě projektu, včetně investičního záměru, biologického průzkumu a návrhu revitalizačních opatření, vycházeli odborníci Povodí Labe i z historických údajů a poznatků o vývoji území.
Veškeré práce, které přijdou na zhruba osm milionů korun, mají být hotovy v dubnu 2028.
