Hlavní obsah

Astronauti obdrží k výročí Apolla kámen z Měsíce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

NEW YORK

Bez přílišné publicity a spíš v komorním duchu se nesou letošní oslavy 35. výročí prvních kroků člověka po Měsíci, které učinila 20. července 1969 v nočních hodinách našeho času výprava Apolla 11.

Foto: Alena Lochmannová

V roce 2015 přijelo do Plzně téměř 3,4 milionu návštěvníků.

Článek

Hlavní letošní vzpomínková ceremonie se uskuteční během úterka v americkém Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu, kde všichni žijící kosmonauti z posádek Apollo a dřívějších programů Gemini a Mercury obdrží společnou plaketu se vzorkem měsíční horniny a dostanou čestný titul velvyslanců vesmírného průzkumu.

Do všech tří vesmírných programů, zahájených počátkem 60. let, bylo zapojeno 34 mužů, z nichž 25 stále žije. Spolu s nimi převezme ocenění novinář Walter Cronkite za svou roli při komentování vesmírného putování kosmonautů, avšak paradoxně oslava v muzeu bude pro média uzavřena.  

Večeře s prezidentem

Ve středu přijme kosmonauty Apolla 11 k soukromé večeři prezident Bush. Další oslavy se konají také na letadlové lodi Hornet, která nyní kotví v Mexickém zálivu jako plovoucí muzeum spojené s vyprošťováním posádek výprav Apolla po skončení letu a přistání v Tichém oceánu. Menší připomínkové akce uspořádá také letecká společnost Boeing, která se podílela na konstrukci rakety Saturn, v té době nejsilnějšího třístupňového nosiče nákladů do vesmíru.

Z tříčlenné posádky průkopnického Apolla 11 přistáli v nočních hodinách evropského času pomocí lunárního modulu Eagle (Orel) na povrch zemského souputníka v Moři klidu Buzz Aldrin a Neil Armstrong. Ten jako první člověk otiskl svoji stopu do lunárního prachu a vstoupil do dějin výrokem o "malém kroku pro člověka, ale velkém pro lidstvo".

Aldrin se zase po výstupu do měsíčního prachu neubránil zvolání: "Úchvatná pustina!" Michael Collins mezitím kroužil s hlavní lodí kolem Měsíce a na rozdíl od téměř miliardy lidí, kteří přistání sledovali, své kolegy sestupovat neviděl. Astronauti pobyli na povrchu celkem 21 hodin a 36 minut.  

Možný návrat na Měsíc

Na úspěch navázalo do roku 1972 dalších pět stejnojmenných lodí, které na Měsíci přistály. Výjimkou byla mise Apolla 13, která se kvůli explozi nádrže jen s obtížemi vrátila na Zem. Posledním člověkem, který se na Měsíci procházel, byl kosmonaut hlásící se k českému původu, Eugene Cernan.

Po poslední výpravě Apolla 17 prezident Richard Nixon z úsporných důvodů další tři mise zrušil. Nynější prezident Bush v lednu nastínil novou strategii vesmírného průzkumu NASA a vytyčil datum návratu na Měsíc do roku 2020. Od té doby ale svoji myšlenku v žádném větším projevu nezopakoval. Šéf Bílého domu předložil také vizi cesty na rudou planetu, její prosazování však uvízlo v Kongresu, který přiděluje na průzkum vesmíru peníze národní kosmické agentuře NASA.

Reklama

Související články

Kopce na Marsu nesou jména posádky Apolla 1

Americký průzkumný robot Spirit poslal v úterý panoramatický snímek skupiny tří kopců. Představitelé NASA se rozhodli, že je pojmenují po posádce kosmické lodi...

Výběr článků

Načítám