Článek
Výrobu kompaktních disků v předrevolučním Československu prosazoval mimo jiné generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
„V té době jsme dělali desky a kazety, takže příchod cédéček byl celkem logický. Zajímavé bylo, že tu myšlenku razili především lidé, kteří tomu technicky ani ekonomicky vůbec nerozuměli. Konkrétně Jakeš, ale i na kultuře v tom našli zalíbení – to bude trhák a my budeme jediná země v RVHP, která to bude vyrábět,“ uvedl Pelc, jenž stál jako tehdejší ředitel loděnického závodu u počátků výroby CD v Československu.
O výrobu kompaktních disků usilovali také na Slovensku, kde to slibovali udělat rychleji. Proto si v Loděnici se zavedením výroby pospíšili. Nejdříve v roce 1988 spustili takzvaný poloprovoz a hlavní výroba začala až o rok později.
Zemřel Norio Ohga, duchovní otec CD nosičů
Podle Pelce kompakty podniku velmi pomohly. „Mělo to obrovský význam, protože trh s vinylovými deskami se zhroutil, kazety sice o něco poporostly, ale v 90. letech byla výroba cédéček jedním z nejlepších byznysů na světě. Říkalo se, že jsou to zlatá vejce, rentability byly úžasné,“ řekl Pelc.
Firma měla podle něj tehdy nevýhodu, že se na ni v 90. letech v západní Evropě ještě dívali skrz prsty. Hledala proto odbytiště i mimo Evropu. „Měli jsme tenkrát velmi silné vývozy do Hongkongu, vyváželi jsme desky do Brazílie a do Argentiny. Měli jsme hodně okolních trhů a postupně jsme se začali prosazovat i v Evropě,“ uvedl Pelc.
| 40 let s CD nosiči |
|---|
| Na konci roku 1982 byly první cédéčka a CD přehrávače dostupné nejprve jen v Japonsku. V Evropě ve specializovaných obchodech pak na jaře 1983. Vše bylo doprovázeno značnými rozpaky. |
| Zastánci klasické, analogové techniky tehdy dokonce usilovně strašili i nejrůznějšími hrůzostrašnými důsledky poslechu digitálního zvuku na zdraví posluchače a vymýšleli i další téměř neuvěřitelné důvody proti digitální zvukové technice a systému Compact Disc. Dnes se všechny ty historky zdají směšné, tehdy ovšem byly mnohými brány vážně. |
| Od dob prvního CD se prodeje cédéček počítají na stovky miliard, miliardových prodejů dosáhly také hudební CD přehrávače a CD mechaniky. V dnešní podobě slouží malé stříbrné kotoučky především pro distribuci hudebních děl. Dříve se hojně používaly i v oblasti počítačů, kde byly ale postupně vytlačeny modernějšími disky s větší kapacitou DVD a Blu-ray. |
Produkce gramofonových desek se sice na začátku 90. let zhroutila, později se ale vrátily do módy a dnes na nich firma, která je světovou jedničkou ve výrobě vinylů, staví své podnikání. Gramodesky podle Pelce povstaly z popela jako bájný Fénix. „Myslím, že takových příkladů v praxi moc nenajdeme, kdy něco existovalo, bylo to velké, pak se to úplně zhroutilo, v podstatě na nulu, aby to pak za pár let znova ožilo a začalo se to rozvíjet. Dnes je z toho ohromný byznys,“ dodal Pelc.
Naopak výrobu kompaktních disků a DVD firma loni v září zastavila, lisuje je pouze ve své továrně ve Francii. Důvodem byl podle Pelce malý zájem zákazníků i skutečnost, že společnost potřebovala více prostor pro výrobu vinylů.
GZ Media má sídlo a hlavní výrobní závod v Loděnici a další provozy v Soběslavi, Hýskově a Příbrami. Dceřiné společnosti má také ve Spojených státech, Kanadě či Francii. Celá GZ Group zaměstnává téměř 2500 lidí. Firma chce letos zvýšit výrobu na 75 milionů desek z loňských 51 milionů kusů, plán celé skupiny na rok 2023 je přes 140 milionů desek.