Trumpovi lidé chtěli před volbami tajně hacknout hlasovací stroj

Neobvyklé zadání přišlo několik měsíců po začátku druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa, ProPublica o něm ale informovala až nyní. Političtí nominanti na ministerstvu vnitřní bezpečnosti chtěli po podřízené Agentuře pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA), aby obstarala hlasovací zařízení, prozkoumala jeho slabiny a výsledky předala nadřízeným pro Bílý dům.

Investigativci se odvolávají na dva bývalé představitele administrativy obeznámené s požadavkem. Podle jednoho ze zdrojů agentura zároveň dostala pokyn, aby na případné nalezené chyby neupozorňovala výrobce zařízení.

Právě to zaměstnance zaskočilo. CISA běžně pomáhala hledat zranitelnosti volebních systémů, cílem však bylo umožnit jejich odstranění. Utajení zjištěných slabin před výrobcem vyvolalo obavy, že tentokrát mají odborníci posloužit politickým zájmům.

„Napadlo mě, že si to mohou nechat v záloze, aby mohli zpochybnit jakékoli výsledky voleb, které se jim nebudou líbit,“ uvedl jeden z bývalých představitelů. „To jde proti všemu, co CISA představuje.“

Celou kauzu zmapoval také server Defense One. Ten zdůrazňuje, že nic zatím nedokládá, že by požadavek na hacknutí volebního stroje osobně vznesl Trump.

Zaměstnanci politickým nominantům opakovaně vysvětlovali, že zadání nelze splnit. Lidé schopní operaci provést totiž podle reportáže patřili mezi propuštěné v rámci iniciativy Elona Muska nazvané Úřad pro efektivitu státní správy (DOGE). Nominanti nakonec přestali naléhat.

Podle ProPublicy během druhého Trumpova funkčního období z CISA odešlo nebo bylo propuštěno více než tisíc lidí, přibližně třetina zaměstnanců. Návrh rozpočtu na rok 2027 navíc počítá s omezením jejího financování o dalších zhruba 700 milionů dolarů (15,2 miliardy korun).

Omezení podpory nezávisle popsal také server CyberScoop. Jednotlivé státy podle jeho únorové reportáže hledaly náhradu za dřívější federální služby a upozorňovaly na úbytek odborníků i slábnoucí komunikaci.

Tehdejší vedení CISA naopak podle serveru CyberScoop tvrdilo, že služby na ochranu voleb zůstávají zachovány.

CISA vznikla v roce 2018 zákonem, který podepsal právě Trump. Volebním úřadům nabízela bezpečnostní testy, krizová cvičení, sledování podezřelé aktivity v sítích i sdílení zpravodajských informací.

Spolupráce stála na důvěře, že citlivé údaje o volebních systémech zůstanou chráněné. Tu podle představitelů oslovených ProPublicou poškodilo zveřejnění materiálů, kterými se Trumpova administrativa snažila podpořit svá tvrzení o volbách z roku 2020. Mezi nimi byly i informace, které státy poskytly agentuře jako neveřejné.