Článek
Mimořádný provozní příspěvek byl podle místostarosty města Františka Hasoně (KDU-ČSL) nutný na zajištění plynulého provozu. Škola řeší výpadek financí na mnoha frontách.
Celkem ředitelka přišla o 800 000 korun ze svých úspor a následně umožnila odčerpání dalších devíti milionů korun z účtů školy. Podvod si pak uvědomila a nahlásila jej na policii. Té se podařilo zachránit přes 1,7 milionu korun. Ředitelka rezignovala, město za ni hledá náhradu. Jak to bude s náhradou škody, to se teprve uvidí.
„Stále ještě probíhá trestní řízení. Čekáme na závěry policie,“ sdělil zastupitelům Hasoň. Dříve nebo později se ale bude muset řešit otázka náhrady škody. Nelze vyloučit, že část škody bude muset uhradit přímo poškozená, tedy bývalá ředitelka.
Ztratila občanku, pak přišel telefonát „policie“
Podvodníci se na účtech školy vyřádili. Z fondu kulturních a sociálních potřeb školy zmizelo 720 000 korun. Tuto částku se ale podařilo zachránit. Z běžného účtu byl vybrán příspěvek města na provoz a platy nepedagogických pracovníků čtyři miliony korun. Fuč jsou i peníze z dotací, což je celkem 2,2 milionu korun. Zmizelo milionové krytí rezervního fondu školy, dále přes 50 000 korun z investičního fondu a bezmála 200 000 korun z fondu odměn.
Podvodníci si užívají i za peníze dětí. Zmizelo totiž i přes 600 000 korun od rodičů za obědy, kroužky nebo lyžařské výcvikové kurzy. Přímo z peněz školy byl zachráněn jen milion korun.
Starosta Blanska Jiří Crha (ODS) hned po řádění podvodníků prohlásil, že město se o děti i zaměstnance školy postará tak, aby byl její provoz bez ohledu na ztráty řádně zajištěn.
Bývalá ředitelka měla prostě smůlu. Za situace, kdy ztratila občanku, jí zatelefonoval údajný policista s tím, že se na její jméno někdo snaží získat v Šumperku bankovní úvěr. Navrhl jí proto, aby převedla všechny své úspory na jím zadaný „bezpečný“ účet s tím, že až hrozba pomine, hned své peníze dostane zpět. Žena mu uvěřila a útok proto pokračoval.
Podvodníkům se podařilo ředitelku přesvědčit i o tom, že v ohrožení jsou všechny účty, k nimž má přístup, tedy i ty školní. Šejdířům umožnila tzv. vzdálený přístup do svého počítače a do školních financí. Než si uvědomila, že jde o podvod, byly peníze pryč.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.