Článek
Podle vyšetřovatelů fungoval celý systém přes několik zemí. Použité komponenty měly být získávány v Hongkongu a Spojených arabských emirátech, kde z nich měla organizace sestavovat mobilní telefony. Ty následně putovaly do Nizozemska, kde byly vyčištěny a zabaleny jako nové. Odtud pokračovaly do skladů v Německu. Nakonec se prostřednictvím internetových tržišť dostávaly ke koncovým zákazníkům po celé Evropské unii.
O případu s krycím názvem Troja informovaly evropské úřady v úterý. Už od uplynulé soboty probíhala koordinovaná akce v 19 zemích, během níž policisté, celníci a pracovníci daňových úřadů provedli více než 160 prohlídek a dalších úkonů.
Sedm podezřelých bylo zatčeno v Rakousku, Německu a Španělsku. Mezi zadrženými jsou podle Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) také dva vedoucí představitelé organizace. Do rozsáhlého zásahu se zapojilo celkem 1770 policistů a dalších pracovníků, informovali ochránci zákona v úterý.
Z použitých součástek vznikaly „nové“ telefony
Podle EPPO měla zločinecká organizace v Hongkongu a Spojených arabských emirátech sestavovat mobilní telefony z použitých komponentů.
Přístroje pak putovaly do Nizozemska. Tam měly být vyčištěny a zabaleny tak, aby působily jako nové. Z Nizozemska následovala cesta do skladů v Německu a následně prostřednictvím internetových tržišť ke koncovým zákazníkům.
„Zločinecká organizace sestavovala mobilní telefony z použitých komponentů v Hongkongu a Spojených arabských emirátech a následně je odesílala, vyčištěné a zabalené jako nové mobilní telefony, do Nizozemska,“ stojí v prohlášení EPPO.
Podle evropských žalobců se tímto způsobem prodalo více než milion mobilních telefonů. Zákazníci přitom podle vyšetřování dostávali přístroje, které byly prezentovány jako nové, ačkoli ve skutečnosti šlo o použité telefony.
Zisk rostl, státům mizela DPH
Podle vyšetřovatelů nešlo jen o klamání zákazníků. Organizace měla zároveň využívat systém, který jí umožňoval snížit odváděnou daň z přidané hodnoty.
Do systému měly být zapojeny společnosti působící v několika evropských zemích – mimo jiné v Rakousku, Bulharsku, Německu, Nizozemsku a také ve Švýcarsku. EPPO je označuje jako „společnosti bez skutečné podnikatelské činnosti využívané k zakrytí skutečného fungování systému“.
Od roku 2018 měly při prodeji telefonů neoprávněně využívat takzvaný režim zdanění přirážky neboli marže. V tomto režimu prodejce odvádí DPH pouze z marže, tedy z rozdílu mezi cenou, za kterou zboží nakoupil, a cenou, za kterou ho následně prodal. Tento režim se však vztahuje pouze na znovu prodávané zboží, u něhož už byla DPH odvedena.
Protože byly popisované telefony prodávány jako nové, měla být podle vyšetřovatelů DPH odvedena z celé ceny. Podezřelý systém tak měl nejen zvyšovat zisky organizace, ale také připravovat jednotlivé evropské státy o daňové příjmy.
Celkovou daňovou ztrátu odhaduje EPPO na více než 30 milionů eur, tedy více než 700 milionů korun. Ještě výraznější je částka, kterou podle odhadu utrpěli samotní zákazníci. EPPO vyčísluje jejich škodu nejméně na 300 milionů eur, což je více než 7 miliard korun.
Podle evropských žalobců měl podvodný systém zákazníky po celé EU uvést v omyl. Zároveň měl způsobit škody na DPH v jednotlivých zemích, kde byly použité mobilní telefony prodávány jako nové. Vyšetřování stále pokračuje.
Byli mezi poškozenými i Češi?
Zatím visí otazník nad tím, zda jsou mezi poškozenými také čeští zákazníci. Evropští žalobci uvádějí, že telefony byly prostřednictvím internetových tržišť „prodávány koncovým zákazníkům po celé Evropské unii“.
Do akce se nicméně zapojila také Policie České republiky, kterou EPPO výslovně uvádí mezi národními orgány spolupracujícími na vyšetřování.
Akce probíhala v Německu, Rakousku, Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, na Kypru, v Estonsku, Finsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Španělsku a Švýcarsku. Ve Spojeném království byl v souvislosti s případem vyslechnut svědek.
Vedle české policie se na zásahu podílely například německé, rakouské, belgické, italské, nizozemské, polské, slovenské či španělské policejní a finanční úřady. Zapojily se také Europol a Eurojust.
Podle evropských žalobců měl systém fungovat nejméně od roku 2018. Nynější zásah má pomoci objasnit rozsah celé sítě, její fungování a rozsah škod způsobených zákazníkům i evropským rozpočtům.
