Článek
O jaké ministerstvo se mělo jednat, žena záhy zapomněla. Když si uvědomila, že byla zřejmě podvedena, odebrala se ještě téhož dne na policii.
Policistům sdělila, že ve čtvrtek před čtrnáctou hodinou přijala telefonický hovor, ve kterém se volající představila jako pracovnice banky. Informovala ji, že jejich pobočku v Opavě navštívila žena, která se prokázala jejím občanským průkazem, na který jí vydali novou kreditní kartu.
„Překvapená žena sdělila, že v Opavě nebyla a o kartu nežádala. Na to jí volající odpověděla, že věc oznámí na policii a dále ji bude kontaktovat její kolega. Ten volal vystrašené ženě vzápětí. Řekl, že neznámá žena, která za ni vystupuje, ji může připravit o úspory, a navíc si na ni může sjednávat úvěry,“ informoval v pátek policejní mluvčí Libor Hejtman.
Volající hned navrhl opatření, jak tomu zabránit. Poradil ženě, aby své úspory na běžném účtu převedla na bezpečnostní účet ministerstva.
„Poškozená žena netušila, že mluví s falešným bankéřem, a uvěřila mu. Na číslo účtu, který jí podvodník poslal, převedla 85 tisíc korun. Až poté nabyla dojmu, že se patrně stala obětí podvodu, a věc ohlásila na policii,“ doplnil Hejtman. O jaké ministerstvo se mělo jednat, žena policistům nedokázala říct.
„Opakovaně varujeme veřejnost před tímto typem podvodů. V případě, že vám zavolá neznámý člověk, ať už se představí jakkoliv, s tím, že máte napadený bankovní účet, zavěste. Nebavte se s ním a jednoduše zavěste. Zklidněte myšlenky a pak zavolejte do své banky. Ověřte si informace o stavu vašeho účtu,“ dodal radu policejní mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.