Článek
Svůj příběh odvyprávěla žena ve středu olomouckým kriminalistům. Uvedla, že ji v úterý telefonicky kontaktoval dosud neznámý muž, který se představil jako kriminalista. Ženě zaslal fotografii falešného průkazu a tvrdil jí, že si jejím jménem někdo chce vzít úvěr v bance v Karlových Varech.
„Falešný policista ženě vysvětlil celou situaci a poučil ji o mlčenlivosti. Poté se jí ozval údajný pracovník České národní banky, který ji pod různými legendami přesvědčil, aby si vzala co největší úvěr a ten poslala na takzvaný bezpečný účet,“ informovala ve čtvrtek policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Žena si podle pokynů zažádala o úvěr ve výši 1,2 milionu a peníze obratem přeposlala na uvedený účet. Ve středu se ženě falešný bankéř ozval znovu. Tak, jak při ukončení úterního rozhovoru slíbil.
Falešný policista a bankéř připravili ženu z Prostějova o 440 tisíc korun. Část peněz předala osobně
Chybu si uvědomila, ale pozdě
„Během hovoru se dozvěděl, že má žena také kryptoměnu, a podařilo se mu ji přesvědčit, že podvodníci jdou i po ní. Žena tak ze strachu směnila 0,79 bitcoinu a obratem odeslala obdrženou částku ve výši téměř 1,8 milionu korun a také dalších 283 tisíc korun,“ uvedla Skoupilová.
Žena zbystřila až poté, co po ní ve středu podvodník ještě chtěl, aby odeslala další částku, a to 430 tisíc korun z termínovaného vkladu. Došlo jí, že se stala obětí kyberšmejdů a ještě týž den nejprve zavolala na linku 158 a pak se odebrala na policejní služebnu.
„Případ prověřujeme pro podezření ze spáchání zločinu podvodu,“ konstatovala Skoupilová. Pachatelům hrozí podle trestního zákoníku hrozí trest odnětí svobody na dva roky až osm let.
„Internetoví podvodníci vystavují oběti časovému presu a obavě, že přijdou o své peníze. Policie ani banka takovým způsobem nekomunikují a nikdy nepožadují přeposílání či předávání peněz dalším osobám. V případě, že přijmete hovor, který se vás snaží přesvědčit o odcizené identitě, raději telefonát ukončete a ihned kontaktujte oficiální infolinku své banky nebo se obraťte na policii,“ doplnila radu na závěr policejní mluvčí.
Policisté před falešnými policisty a bankéři varují opakovaně
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Snažit se vás bude přitom přesvědčit, že se někdo snaží zneužít váš bankovní účet, vaši identitu, nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.