Článek
„Často se na naší lince setkáváme s obsahem, který nazýváme dětská nahota. Jsou to fotografie nebo videa pořízená rodinou, zobrazující částečně nebo úplně nahé dítě u moře, u bazénu nebo na zahradě a jinde,“ řekla Novinkám Kateřina Vokrouhlíková z linky Stop online, která slouží k nahlašování obsahu spojeného se zneužíváním dětí na internetu.
Ve spolupráci s Policií ČR ji provozuje sdružení CZ.NIC. Linka je součástí mezinárodní sítě INHOPE, která sdružuje linky pro hlášení obsahu se sexuálně zneužívanými dětmi po celém světě.
Pro fenomén sdílení informací o dětech na sociálních sítích se vžil termín sharenting (z anglických slov share a parenting - pozn. red.). Program prevence kriminality ministerstva vnitra jej popisuje jako „situace, kdy rodiče či prarodiče sdílejí na internetu fotografie, videa a další osobní informace o svých dětech“.
„Jak často se to stává? Téměř stoprocentně. Ta šance je 99,9 procenta,“ odpověděla Vokrouhlíková na otázku, jaká je pravděpodobnost, že bude fotka z dovolené zneužita. Dodala, že v Česku jsou populární i weby na tvorbu fotografických alb, která pak rodiče posílají dalším rodinným příslušníkům. Ve většině případů vznikají bez hesla a může do nich nahlédnout kdokoliv.
„Fotky z těchto webů bývají zneužity a znovu zveřejněny v řádu několika vteřin,“ zdůraznila Vokrouhlíková.
O něco bezpečněji fungují podle ní sociální sítě. Například společnost Meta, tedy Instagram nebo Facebook, nahrání fotky nahého dítěte neumožňuje. Pokud náhodou taková fotka proklouzne a povede se ji nahrát, systém uživatele upozorní, že se jedná o závadnou fotku, a vyzve ho k odstranění.
Podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci se v roce 2022 sharentingu dopouštělo až 69 procent českých rodičů, často aniž by si uvědomili, že to pro dítě může být nebezpečné. Evropský průměr tehdy činil 70 až 80 procent.
Mezi vysoce rizikové fotky se počítají především ty, na kterých je částečně či úplně odhalené dítě snadno identifikovatelné. „Fotky dětí je s rodinou možné sdílet i soukromě, alba se dají vytvořit s heslem. Tím pádem k nim bude mít přístup jen ten, kdo jej má mít, a nebudou nikde veřejně,“ uvedla Vokrouhlíková, která varovala i před skupinovými snímky z dětských oslav, na kterých bývají i spolužáci a kamarádi dětí. Mnohdy bez vědomí jejich rodičů.
Podle Vokrouhlíkové jsou problémem také rodné listy nebo vysvědčení, ze kterých je možné získat osobní informace.
Případů, kdy se predátor pokouší dítě fyzicky kontaktovat, podle policejních dat v posledních letech ubývá. Naopak přibývá takových, kteří zůstávají v digitálním prostředí, kde mohou využít řadu nástrojů k zakrytí své identity.
Nejčastější jsou případy, kdy se útočník dostane do kontaktu s dítětem na veřejné platformě a pokusí se jej přetáhnout na jinou, která má šifrovanou komunikaci. Tam se z něj pokouší vylákat další informace nebo citlivé fotky a videa.
