Když varovné signály chybí. Vishing je stále rafinovanější

Podvodníci ženě zavolali ze skrytého čísla a nejprve se vydávali za policii. Podvedená v té době s policií a právníky již řešila jinou záležitost, a tak jí skutečnost, že policisté volají ze skrytého čísla, nepřišla podezřelá.

Falešní policisté jí sdělili, že je podezřelá ze spoluúčasti na trestném činu a že někdo zneužil její identitu.

Kontaktovali ji zrovna ve chvíli, kdy šla ven s odpadem a neměla u sebe žádné doklady. Začali se vyptávat, zda je neztratila. Než se podvedená vrátila domů, aby si mohla doklady zkontrolovat, falešní policisté ji měli neustále na příjmu a ptali se dál. Žena tak o sobě nevědomky prozradila různé informace, které podvodníci nadále využili.

U takovýchto podvodů bývá typická snaha oběť vystresovat. Falešný bankéř nebo policista na oběť tlačí, aby peníze poslala co nejdřív, jinak že o ně přijde. V tomto případě na to podvodníci šli z opačné strany. Jednalo se o nátlak, který jako nátlak na první pohled nepůsobil.

„Já jsem měla pocit, že vlastně moc netlačí,“ sdělila Novinkám podvedená. Podvodníci byli podle ženy do telefonu milí a empatičtí. Navíc dokonale předjímali všechny možné námitky, které mohla během hovoru vznést. Postupně jí pak zahlcovali informacemi.

Na rozdíl od jiných podobných podvodů podfukáři nechtěli po ženě peníze okamžitě, nechtěli po ní ani kliknout na nějaký odkaz nebo udělit vzdálený přístup k jejímu účtu. Podvedená si v průběhu hovoru zároveň na internetu ověřovala, že osoby, se kterými hovoří, skutečně existují. Všichni existovali. Podvodníci si totiž přivlastnili jména reálných policistů i pracovníka České národní banky (ČNB).

Podvodníci ženě dokonce zaslali formuláře, které věrohodně napodobovaly oficiální dokumenty ČNB. Ženu přesvědčili, že její osobní údaje unikly z její banky. Podvedená do banky volala, její osobní bankéř měl však v té době dovolenou.

„Když jsem se ptala, kdy bude zpátky, tak jsem se dozvěděla, že v té bance vlastně končí. Dobírá si dovolenou a bude pracovat už někde jinde,“ řekla Novinkám. Informaci o odchodu bankéře si vyložila jako potvrzení podvodníků, že ten, kdo ji chtěl poškodit, byla právě její banka.

Když podvodníci ženu přesvědčili, že se jedná o únik z banky, začali s ní řešit detaily ohledně jejího bankovního účtu, kterým běžný uživatel nerozumí. „Chtěli vidět ty věci, co tam jsou přednastavené, kterým nevěnujete pozornost,“ prozradila podvedená.

Vše podle jejích slov nakonec vedlo k tomu, že se „nechala zamotat jako moucha do pavučiny“ a podle pokynů podvodníkům posílala peníze. Kromě svých peněz ji podvodníci zmanipulovali, aby jim poslala i peníze svého nesvéprávného bratra, o kterého se coby opatrovnice stará.

Než si uvědomila, že se stala obětí podvodu, poslala podvodníkům celkem 600 000 korun.

Druhý den jí podvodníci volali znovu, to už ale tušila, jak se věci ve skutečnosti mají. Tentokrát už po ní chtěli přístupové údaje a aby přeposílala peníze na jejich účet. Zašla tak na policii na pobočku, na kterou ji předtím odkázali sami podvodníci. Tam se ukázalo, že tito policisté ji nekontaktovali. Začala s nimi tedy celou záležitost řešit.

Podvedená žena se poté opakovaně ujišťovala v bance, že její účty jsou v pořádku. Policie jí však prý v tomto ohledu moc nadějí nedává.

Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.