Článek
Ženu nejprve kontaktoval údajný kriminalista z Jablonce nad Nisou. „Jeho jméno, hodnost i zařazení se shodovalo se skutečným policistou s uvedeným zařazením,“ upozornila policejní mluvčí Eva Michalíková s tím, že muž použil tradiční legendu: odcizená identita, napadení účtu s plnou mocí a žádostí o úvěr.
„Falešný policista ženě sdělil, že jí zavolá přes aplikaci WhatsApp, kam jí zašle fotografii údajného muže, který chtěl její identitu zneužít. Poškozená mu uvěřila a dál s ním spolupracovala,“ popsala.
Podle instrukcí podvodníka se měla žena na konci týdne dostavit na policejní služebnu v Ostravě, kde vše sepíše. Následně ji kontaktoval falešný bankéř. I on jí přes mobilní aplikaci poslal průkaz zaměstnance ČNB. „Poškozená si jeho identitu opět ověřila a i tento pracovník na uvedené pozici existoval. Proto s mužem dál spolupracovala v domnění, že se jedná o pravého bankéře,“ nastínila policejní mluvčí.
Telefonní hovor s falešným bankéřem den po předání hotovostiVideo: Policie ČR
Podvodník následně ženu přiměl, aby zhruba 350 tisíc, což byly všechny její úspory, poslala ve snaze je zachránit na několik depozitních účtů. Donutil ji taky vzít si ve stejné výši i úvěr, přičemž jeho část opět zaslala na účet, který jí nadiktoval.
„Část peněz měla žena předat v hotovosti kurýrovi. To jí už začalo být podezřelé a zdráhala se poslechnout. Podvodník ji však okamžitě důrazně poučil, že získané peníze z úvěru jsou ve vlastnictví ČNB a v případě, že je nepředá, dopouští se trestného činu,“ uvedla Michalíková.
Aby podvodný bankéř ženu ještě více vystresoval, upozornil ji, že pokud nedokončí transakci, může o své peníze zcela přijít. Aby si získal její důvěru, poslal jí také dokument nazvaný Potvrzení o převzetí svěřených předmětů.
Kurýr, který převzal peníze od okradené ženy.
„Žena proto dál spolupracovala, dostavila se v Ostravě-Porubě na domluvenou schůzku s mužem, který se jí prokázal průkazem zaměstnance ČNB. Ten byl samozřejmě falešný, stejně jako samotný pracovník, kterému předala 150 tisíc korun,“ nastínila policejní mluvčí s tím, že během schůzky byla poškozená celou dobu v kontaktu s falešným bankéřem. Ten se s ní po předání hotovosti rozloučil s tím, že jí další den zkontaktují kvůli dokončení transakcí.
Ještě v ten den upozornila ženu na podvod její banka a vyzvala ji, aby vše ohlásila na policii. Telefonní hovor s podvodníky tak žena absolvovala už na policejní služebně, kde si vše kriminalisté nahráli.
Kromě nahrávky disponují policisté také podobou kurýra, kterému oklamaná žena předala část peněz. Policisté se obracejí s prosbou na veřejnost, která by mohla kurýry nebo muže na nahrávce poznat. Jakoukoli informací mohou lidé sdělit na tísňové lince 158 nebo nejbližší policejní služebně.
Padělek dokumentu od ČNB
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.