Článek
Případem se policisté zabývají od minulého pátku. V pokusu o podvod, za který hrozí pachateli až pět let vězení, sehráli roli falešný policista a stejně falešný pracovník České národní banky.
„Vše se odehrávalo jako vždycky. Osmačtyřicetiletou ženu telefonicky oslovil muž, který se představil jako policista. Ženě tvrdil, že jí jistý muž napadl bankovní účet a zažádal si jejím jménem o úvěr ve výši 800 tisíc korun. Poté ji propojil s údajným pracovníkem České národní banky,“ sdělila v pondělí policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Falešný bankéř ženě pro větší věrohodnost zaslal prostřednictvím WhatsAppu fotografie občanského průkazu, průkazu ČNB a poučení o poskytování informací se znakem ČNB. Ženu přesvědčil vzít si úvěr 800 tisíc korun, aby se ta první žádost pachatele zrušila.
„Následně měla vybrat 490 tisíc korun a v hotovosti je přímo před bankou v Olomouci osobně předat údajnému zaměstnanci ČNB. Poté, co si peníze vybrala, ji naštěstí zaměstnankyně banky přesvědčila, že se jedná o podvod a zavolala na linku 158,“ uvedla Skoupilová. Kurýra se policistům před bankou nepodařilo identifikovat.
Internetoví podvodníci vystavují oběti časovému presu a obavě, že přijdou o své peníze. Policie ani banka takovým způsobem nekomunikuje a nikdy nepožaduje přeposílání či předávání peněz dalším osobám.
„V případě, že přijmete hovor, který se vás snaží přesvědčit o odcizené identitě, raději telefonát ukončete a ihned kontaktujte oficiální infolinku své banky nebo se obraťte na policii,“ dodala radu na závěr policejní mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.