Článek
Pro běžné uživatele to znamená jediné – změny, které Evropská unie po Applu požaduje a které už firma postupně zavádí, zůstávají v platnosti. Ať už jde o větší otevření systému iOS konkurenci, alternativní obchody s aplikacemi nebo lepší spolupráci s produkty jiných výrobců.
„Tribunál zamítá žaloby společnosti Apple týkající se jejího označení za ‚strážce přístupu‘ ve vztahu k obchodu App Store a operačnímu systému iOS,“ uvedl lucemburský soud podle agentury Reuters. Současně odmítl i část žaloby týkající se služby iMessage.
Společnost Apple zatím oficiálně středeční verdikt nekomentovala. Již dříve americký podnik nicméně upozornil, že snahy EK v podstatě ohrožují celou podstatu jejich podnikání. „Jde o zásady, které odlišují produkty Applu na silně konkurenčních trzích,“ uvedli zástupci společnosti.
Ti dlouhodobě tvrdí, že právě uzavřený ekosystém dovoluje firmě udržovat vyšší bezpečnost jejích uživatelů. Velká otevřenost – kterou nabízí například konkurenční Android – by naopak podle nich způsobila, že majitelé iPhonů budou vystaveni daleko více kybernetickým hrozbám.
Apple se bránil označení „strážce přístupu“
Spor se netýkal konkrétních funkcí iPhonů, ale samotného základu evropské regulace. Apple tvrdil, že iOS nepředstavuje tak důležitou vstupní bránu mezi vývojáři a uživateli, aby měl být podle nařízení Digital Markets Act (DMA) označen za takzvaného gatekeepera. Právě toto označení ale automaticky přináší celou řadu povinností, jejichž cílem je omezit dominantní postavení největších technologických firem.
Apple dlouhodobě argumentuje tím, že uzavřený ekosystém je jedním z hlavních důvodů, proč jsou iPhony považovány za bezpečné a spolehlivé. Evropská komise ale zastává opačný názor. Podle ní právě tato uzavřenost omezuje hospodářskou soutěž a dává Applu příliš velkou kontrolu nad tím, jaké aplikace a služby se k uživatelům dostanou.
Rozsudek navazuje na změny, které Evropská unie prosadila už dříve. Apple kvůli nim musel v Evropě umožnit vznik alternativních obchodů s aplikacemi, otevřít některé části systému iOS konkurenci a vývojářům nabídnout více možností, jak své aplikace distribuovat i mimo App Store.
Právě proti samotnému zařazení mezi gatekeepery nyní firma bojovala u soudu. Pokud by uspěla, mohla by se řadě těchto povinností vyhnout. To se ale nestalo.
Vedle Applu mezi takzvané gatekeepery patří také Google, Meta, Amazon, Microsoft nebo ByteDance. Evropská unie je označuje za společnosti, které představují hlavní „bránu“ mezi firmami a stovkami milionů uživatelů. Proto na ně klade vyšší nároky než na běžné provozovatele digitálních služeb.
Spory s Bruselem nekončí
Pro Apple nejde zdaleka o jediný střet s evropskými regulátory. Firma už v minulosti dostala od Evropské komise pokuty kvůli pravidlům App Storu a vede také další právní spory o to, jak přesně má jednotlivé požadavky DMA plnit. Diskuze se vedou například o rozsahu interoperability iOS nebo o podmínkách, za kterých mohou vývojáři nabízet aplikace mimo App Store.
Středeční verdikt je ale pro Brusel důležitým vítězstvím. Potvrzuje totiž, že samotné zařazení Applu mezi největší digitální platformy obstálo i před soudním přezkumem. Pro uživatele iPhonů se tím nic zásadního nemění, pro Apple je to však další připomínka, že na evropském trhu už nebude moci určovat pravidla zcela podle svých představ.
Co je DSA a DMA?
V roce 2023 začaly platit dva nové zákony, které jsou označovány jako bič na internetové giganty. Jde jmenovitě o akt o digitálních službách (Digital Services Act; DSA) a akt o digitálních trzích (Digital Markets Act; DMA).
Zatímco cílem DSA je zajistit transparentnost, bezpečnost uživatelů a odpovědnost pro on-line platformy, DMA je zákon o hospodářské soutěži určující jasná pravidla, podle kterých mohou velké on-line platformy fungovat.
Oba právní předpisy pochopitelně budou mít značný dopad na podnikání v celé Evropě a pravděpodobně i ve světě, neboť stanoví nové standardy pro digitální spotřebitelské podnikání.
