Článek
Jak uvádí deník Financial Times, ti nejlepší ve svém oboru si dnes mohou přijít na více než deset milionů dolarů ročně, tedy v přepočtu přes 200 milionů korun. Ani „běžné“ odměny ale nejsou zrovna skromné – celkové roční balíčky, zahrnující fixní mzdu a bonusy, se pohybují v rozmezí tří až sedmi milionů.
Například OpenAI, která stojí za známým jazykovým modelem ChatGPT, čelí odchodům klíčových lidí, které přetahuje konkurence. Firma proto přehodnocuje svůj systém odměňování. Zároveň se snaží udržet loajalitu zaměstnanců nabídkou většího pracovního volna a individuální komunikací s těmi, kteří obdrželi lukrativní nabídky odjinud.
Meta taky přitvrdila
V honbě za talenty ale výrazně přitvrzuje i Meta. Podle šéfa OpenAI Sama Altmana nabízela některým inženýrům vstupní bonusy až ve výši 100 milionů dolarů (2 miliardy korun). Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg je přitom podle agentury Bloomberg zklamaný z výkonu jejich nejnovějšího jazykového modelu Meta Llama 4, který nezískal očekávaný ohlas.
Meta zároveň nedávno investovala 15 miliard dolarů (315,6 miliardy korun) do start-upu ScaleAI a najala jeho zakladatele Alexandra Wanga, jenž má vést nový tým zaměřený na vývoj obecné AI – tedy inteligence, která by dokázala napodobit lidské myšlení v celé jeho šíři.
S rostoucí poptávkou po talentech rostou i odměny pro zaměstnance na nižších úrovních. Výzkumníci ve středním managementu mohou dnes ve velkých firmách vydělávat mezi 500 tisíci až dvěma miliony dolarů ročně, tedy v přepočtu mezi 10,5 až 42 miliony korun ročně.
Pro srovnání, běžní softwaroví inženýři bez zaměření na AI pobírají většinou mezi 180 až 220 tisíci dolarů (3,8 až 4,6 milionu korun).
Nejde jen o peníze
Ačkoliv OpenAI nenabízí nejvyšší možné odměny na trhu, její mediánové platy převyšují nabídky většiny konkurence – včetně Mety. Jenže peníze nejsou vše.
„Mnozí kandidáti dnes hledají víc než jen výši výplaty. Zajímají je prestiž týmu, možnost pracovat na smysluplných projektech a také míra autonomie,“ říká Firas Sozan z náborové agentury Harrison Clarke. Dodává, že například v Metě může být pro někoho méně atraktivní struktura projektů než v OpenAI, DeepMind nebo Anthropicu.
Zájem o odborníky na umělou inteligenci navíc už dávno přesáhl hranice Silicon Valley. Své místo ve frontě si dnes hledají i firmy z oblasti pojištění, financí nebo zábavního průmyslu.
Evropa se mezitím profiluje jako lákavá alternativa. Podle Thomase Wolfa z AI firmy Hugging Face lze za plat jednoho amerického inženýra zaměstnat v Evropě tři až čtyři stejně kvalifikované lidi. To představuje značnou výhodu zejména pro menší a méně známé firmy, které si nemohou dovolit kalifornské mzdové poměry.
Etika, společenský dopad výzkumu a možnost akademické publikační činnosti jsou další faktory, které výzkumníky stále častěji ovlivňují při rozhodování, kam zamíří dál. Boj o talenty v AI tak není jen otázkou čísel – je to zápas o směřování budoucnosti.
