Článek
Obavy z toho, že umělá inteligence mění vzdělávání k horšímu, v posledních měsících sílí. Studenti používají chatboty nejen jako pomoc při studiu, ale také k vypracovávání úkolů a psaní prací.
Výzkum navíc naznačuje, že pokud AI převezme část přemýšlení za člověka, může se zhoršit jeho schopnost si získané znalosti zapamatovat.
Současně ale představitelé amerických univerzit podle listu The New York Times tvrdí, že AI se nelze jednoduše zbavit. Naopak ji považují za technologii, kterou se studenti musejí naučit používat.
Právě v tom spočívá hlavní paradox současného vysokého školství: univerzity před riziky AI varují, zároveň ji ale stále více začleňují do výuky a výzkumu.
„Iluze učení“
Jedno z nejvýraznějších varování přišlo z Massachusettského technologického institutu (MIT). Jeho výbor zabývající se používáním umělé inteligence zveřejnil řadu znepokojivých zjištění.
Podle zprávy AI přispívá ke změnám v kultuře univerzitních kampusů. Studenti například méně využívají konzultace s vyučujícími nebo společné studium a místo toho sahají po rychlé odpovědi od chatbota.
Problém podle autorů zprávy spočívá v tom, že student může získat odpověď, aniž by skutečně prošel procesem přemýšlení. Chatbot tak podle výboru může vytvářet „iluzi učení“. Student má pocit, že problém vyřešil, ve skutečnosti však mohl velkou část práce přenechat stroji.
Výzkum citovaný v článku navíc ukazuje, že lidé, kteří používají chatboty jako pomoc při psaní, mají problém si zapamatovat, co vlastně udělali, a to už několik minut po dokončení práce.
„V podstatě jste nezapojili žádné z paměťových sítí, které by vám skutečně pomohly si to zapamatovat,“ vysvětlila Nataliya Kos’mynová, výzkumnice MIT, která se na jednom z výzkumů podílela.
Lepší domácí úkol, horší zkouška
Naznačuje to také studie 26 tisíc čínských studentů středních škol. Po zavedení AI se podle ní výsledky domácích úkolů zlepšily o 18 procent. Při kontrolovaných zkouškách ale naopak klesly o 20 procent.
Jedním z možných vysvětlení je, že studenti s pomocí chatbotů dokázali domácí úkoly rychleji a lépe vypracovat, ale zároveň si neosvojili hlubší znalosti potřebné pro samostatné řešení problémů.
Podobné závěry přinesla také studie MIT z roku 2025. Lidé, kteří používali chatboty jako pomoc při psaní, si hůře pamatovali vlastní práci.
To ovšem neznamená, že AI nemůže být při studiu užitečná. Naopak. Chatbot může fungovat jako určitý druh tutora, vysvětlit studentovi matematický problém, nabídnout zdroje k výzkumu nebo poskytnout zpětnou vazbu k napsanému textu. Právě proto se univerzity ocitají v obtížné situaci.
Zakázat ji nejde. A ignorovat také ne
Americké univerzity reagují různě. Některé se snaží používání AI omezovat, jiné ji chtějí řízeně začlenit do výuky. Wendy F. Henselová, prezidentka University of Hawaii, například odmítá představu, že řešením může být prostý zákaz.
„Správnou odpovědí na AI není prostě ‚ne‘. To není možné. Je třeba k ní přistupovat se zvědavostí a s porozuměním jejím důsledkům,“ uvedla.
Podobně uvažují představitelé dalších univerzit. Prezidentka Dartmouth College Sian Leah Beilocková dokonce označila přípravu absolventů na používání AI za „existenční požadavek“ pro vysoké školy. Podle ní se univerzity musí připravit na svět, v němž bude AI běžnou součástí práce.
Prezident Harvardu Alan Garber zase uvedl, že výzkum podporovaný AI stojí na prahu rozmachu, který může urychlit tempo rozšiřování lidského poznání více než kdykoli v minulosti.
Výzkumníci v řadě oborů podle něj pravděpodobně nebudou moci stát v čele svých disciplín bez toho, aby využívali AI.
Co je v pořádku přenechat AI a co už ne?
Některé univerzity proto postupují ještě dál. Ohio State University začleňuje AI do každého hlavního studijního oboru. Jejím cílem je, aby každý student při absolvování věděl, jak umělou inteligenci používat ve svém oboru.