Článek
Vietnamsko-australská spisovatelka, novinářka a kritička Giselle Au-Nhien Nguyen během své pracovní kariéry působila na mnoha rozličných pozicích. V rámci pozdějšího studia učitelství se po prvním úspěšně uzavřeném ročníku ucházela o místo zaměřené na předškolní výchovu. A poprvé zažila to, co mnozí další – pohovor s umělou inteligencí.
„Slyšela jsem o pohovorech s AI a byla jsem si vědoma různých nedostatků. Od demoralizace až po možnost diskriminace,“ uvedla pro server Guardian s tím, že ani tak nebyla připravena na to, co přišlo.
„O pozici jsem měla velký zájem, šlo o místo v mateřské škole spravované neziskovou organizací. Počáteční nadšení, že jsem se dostala do užšího výběru, ale opadlo brzy poté, co jsem se dozvěděla, že budu mít pohovor s AI asistentem,“ popsala s tím, že i tak se připravila, jak byla vždy zvyklá.
Hlas bez těla
Slušně se oblékla, uklidila pokoj, kde měla připravený notebook, a začala pohovor přes počítač. „Ozval se hlas bez těla, který mě přivítal mým jménem, a začali jsme. Bylo divné mít videohovor a vidět jen sama sebe v malém okně, když na druhé straně nikdo živý nebyl. Přesto jsem se snažila odpovídat, jak nejlépe to šlo.“
Ještě před spuštěním pohovoru jí bylo písemně sděleno, že pokud si bude chtít během rozhovoru nějakou odpověď na otázku rozmyslet, může tak učinit a dát si pauzu. „Jedna taková otázka byla, takže jsem se na chvíli zastavila – a z pohovoru mě kvůli tomu hned vyřadili,“ dodala s tím, že ho po chvíli zkusila znovu.
„Na konci se mě pak umělá inteligence zeptala, jestli mám nějaké otázky k dané pozici. Měla jsem, ale AI mi na všechny strojově odpověděla informacemi, které jsem věděla už z inzerátu, a doporučila mi, že pro jakékoli další objasnění si mám promluvit s manažerem. Působilo to trochu ironicky,“ řekla Giselle.
Nedostala žádnou odpověď
Poté jí AI poděkovala a pohovor skončil s tím, že organizace její video posoudí a dá vědět. Vlastní zkušenost ji pak ponoukala k tomu, aby si začala zjišťovat, jak to vidí další lidé ve stejném oboru. „Mnozí nemohli uvěřit, že právě v péči o děti se řeší hledání lidí pomocí AI. Já tomu taky dlouho nevěřila – je dost ponižující, když vás na pohovoru na nejlidštější profesi, kterou znám, zpovídá AI,“ dodala.
„V hlavě jsem si říkala, že to možná i přes nepříjemný pocit a zážitek nakonec bude dobré. Jenže pocit ponížení ve mně stále hlodal. Vynaložila jsem úsilí, abych se na pohovor připravila, proč nemůžu dostat stejnou odezvu? Nakonec jsem se tedy rozhodla svou žádost o práci dodatečně stáhnout,“ vysvětlila. Organizaci dokonce poslala mail s vysvětlením, proč tak učinila.
Ani po více než měsíci od odeslání mailu nedostala žádnou odpověď…
