Článek
Využívání umělé inteligence k manipulaci ve vlastní prospěch není ničím výjimečným. Případ z Oregonu je dalším z mnoha, který ukazuje, že se někteří lidé neštítí ničeho, jen aby získali to, co chtějí.
Frank a Ann Wisnovsky založili vinařství v roce 1972 poté, co se rozhodli změnit životní styl a vytvořit pohodový domov pro své čtyři děti. Frank o osm let později zemřel, jeho manželka vinařství ale dál udržovala jako budoucí odkaz pro své děti.
Nejstarší bratr Robert vedl firmu několik let, pak se ale odstěhoval, jeho sestra Joanne odjela studovat na vysokou školu a poté se domů nevrátila. Vinařství tak zůstalo v rukou bratrů Marka a Michaela – oni zastali veškerou práci a vše okolo, nicméně jejich matka zůstávala majitelkou vinice i všech přilehlých pozemků.
Právě těmto dvěma synům pak v roce 2006 přepsala menšinový podíl ve vinařství a o několik let později sepsala dokumenty, podle kterých jim měl zbytek připadnout po její smrti. Rodinný odkaz by se tak nedělil mezi všechny čtyři sourozence.
To se ale nezamlouvalo dceři, která po matce požadovala, aby vinařství připadlo jí a nejstaršímu synovi Robertovi. Ještě za života matky obvinila své dva bratry z manipulace a požadovala odškodnění necelých 13 milionů dolarů (cca 270 milionů korun). Bratři ji naopak obvinili z toho, že je chce připravit o dědictví.
Ta pravá bitva ale nastala tehdy, když jejich matka v roce 2023 zemřela. Joanne si najala právníka, který slíbil, že ji bude zastupovat zdarma, protože chodila s jeho synem.
„Neutratíme ani dolar ve srovnání s vámi,“ chlubil se nejstarší Robert, který se sice do sporu přímo nezapojil, ale i tak požadoval, aby jemu a sestře bratři vinici vrátili, uvádí New York Times.
Pokuta dva miliony korun
Na bratry, kteří se o vinařství celou dobu starali, se od právníků začala hrnout mnohá obvinění, která měla, jak se později ukázalo, jedno společné – většina z nich byla generovaná umělou inteligencí. A to na základě přesně zadaných požadavků, nikoli reálných důkazů. Joanne se dokonce nebála vytáhnout vymyšlené spojení s vraždou - a její právník důkazy nehledal.
Když vyšlo najevo, že obvinění Marka a Michaela nejsou reálná, začal se právník vykrucovat z odpovědnosti s ohledem na své zdraví. Soud ale uznal, že nese stejnou odpovědnost jako jeho klientka. Ta navíc řešila další problém – byla vyhozena z práce poté, co na sociálních sítích urážela protestující proti izraelsko-palestinskému konfliktu.
Vzhledem k jejímu chování a důkazům, že právníkovi předkládala falešná obvinění, její žalobu nakonec soud zcela zamítl. Právník, který ji zastupoval, dostal následně pokutu ve výši 100 tisíc dolarů (2 miliony korun) za to, že podepisoval bez ověřování prohlášení, která mu Joanne předkládala.
Pokutu ve výši 14 tisíc dolarů (necelých 300 tisíc korun) dostal i další právník, který měl dohlížet na dodržování místních pravidel a podle soudu tak nečinil. Uložené pokuty byly i kvůli velké medializaci nezvykle vysoké - v místním právním systému bývají dosud postihy za zneužití AI výrazně nižší. Mnohdy dojde jen ke stažení podvodné žaloby, případně musí právníci podstoupit školení.
Joanne kromě toho, že její žaloba vůči bratrům byla zamítnuta, dostala menší finanční postih. Jeho výše však nebyla specifikována, stejně jako další detaily sporu. Jasné je jediné – mladší bratři mají zatím vinařství ve svých rukou, ovšem čekají, že se sestra jen tak nevzdá.
Podvody s AI narůstají
Celý případ poukazuje na mnohem závažnější fakt - s rozvojem AI se nejen na právníky valí doslova lavina podkladů, které jsou tvořeny umělou inteligencí a více než kde jinde u nich hrozí, že mohou být nepravdivé.
Online databáze sledující napomenutí soudců zahrnuje aktuálně přes 1600 případů. V dubnu minulého roku ji založil francouzský právník a výzkumník Damien Charlotin poté, co se začaly množit případy, ve kterých se s využíváním AI začaly ve velkém objevovat falešná obvinění, nepodložené důkazy, vymyšlená obvinění a podobně.
Zatímco krátce po spuštění nacházel 3 až 4 příklady měsíčně napříč Spojenými státy, aktuálně jich dostává několik denně.
