Přebírání článků umělou inteligencí? Advokát soudu EU navrhl chatbotům hranice

Jádrem sporu je situace, kdy si chatbot stáhne článek z internetu a použije jej k vytvoření odpovědi pro uživatele. Podle Szpunara záleží mimo jiné na tom, zda pouze sděluje zveřejněná fakta, nebo přebírá také konkrétní podobu původního textu – a to natolik, že jeho odpověď článek čtenáři nahradí.

„Cílem je chránit investice vložené do vzniku takové publikace, nikoli poskytovat vydavatelům monopol na zprávy samotné,“ shrnuje tisková zpráva soudu jeho stanovisko.

Jinými slovy: vydavatel nemůže vlastnit zprávu o tom, že se určitá událost stala. Chráněný však může být konkrétní způsob, jakým ji jeho redakce popsala.

Případ se týká maďarské společnosti Like Company, která provozuje několik internetových portálů. Ta zažalovala Google Ireland kvůli chatbotu Gemini.

Tvrdí, že Google její články využíval k trénování jazykových modelů a prostřednictvím chatbota je opakovaně rozmnožoval a zpřístupňoval veřejnosti. Žaloba se vztahuje k období od 13. června 2023 do 31. května 2024.

Maďarský soud se obrátil na Soudní dvůr EU, aby vyjasnil, jak se na podobné využívání obsahu vztahují evropská pravidla. Podle tiskové zprávy soudu jde o první případ týkající se generativní AI, který se před něj dostal.

Gemini přitom nemusí odpovídat pouze podle toho, co se model naučil při trénování. Využívá také technologii, která mu umožňuje vyhledávat informace na internetu v reálném čase a opírat o ně odpovědi. Právě při tomto postupu může načítat aktuální zpravodajské články.

Generální advokát ve stanovisku popisuje dvě důležité okolnosti pro posouzení práva vydavatele na rozmnožování.

První je způsob, jakým se chatbot k článku dostal. Problémem může být zejména obcházení účinných technických opatření, například paywallu nebo ochrany proti automatizovanému stahování obsahu.

Druhou je samotná odpověď. Sdělí chatbot pouze fakta, nebo v ní čtenář rozpozná také konkrétní způsob zpracování původního článku? Podstatné je i to, zda přebírání dosáhne takové míry, že uživatel už původní publikaci vůbec nepotřebuje otevřít.

Pokud je takto výrazné přebírání konkrétní podoby článků v odpovědích na související dotazy soustavné, může podle Szpunara docházet také k porušení práva vydavatele na zpřístupňování publikací veřejnosti.

Odpovědnost přitom může nést přímo provozovatel chatbota. Podle stanoviska tomu tak je, pokud je takové využívání článků nedílnou součástí jeho obchodního modelu, nebo pokud nezavedl vhodná opatření, která by mu věrohodně a účinně bránila.

Pro vydavatele však stanovisko nepřináší pouze příznivé závěry. Szpunar doporučil, aby soud dvě otázky týkající se trénování jazykových modelů prohlásil za nepřípustné.