Článek
Obyčejná sobotní podvečerní cesta skupinky mladých lidí vlakem na zábavu se před 30 lety náhle změnila v jednu z nejhorších českých tragédií 90. let. Kvůli nepozornosti skupiny železničářů se totiž na lokální trati samovolně rozjelo několik nákladních vagonů, jež v prudkém klesání nabraly až stokilometrovou rychlost. Nedaleko Krouny na Chrudimsku narazily 24. června 1995 do motorového vlaku, ve kterém bylo v tu chvíli 23 lidí. Přežili jen čtyři.
Neovladatelné vagony urazily před srážkou asi pět kilometrů, přičemž mezi jejich ujetím ze stanice Čachnov a srážkou uplynulo zhruba stejně minut, tragédii ale nešlo zabránit. Na jednokolejce totiž nebylo k dispozici žádné zařízení, kterým by mohla být posádka osobního vlaku upozorněna na nebezpečí, a mobilní telefony tehdy byly ještě poměrně vzácné.
A když se proti strojvedoucímu v mírné levotočivé zatáčce náhle objevily rozjeté vagony se dřevem a železným šrotem, neměl už šanci jakkoli reagovat.
Na motorový vůz jedoucí rychlostí asi 30 kilometrů v hodině se v tu chvíli řítily čtyři vagony o celkové hmotnosti až 130 tun, které měly i přes mírné stoupání rychlost mezi 80 a 100 km/h.
Následky srážky byly ničivé. Motorák směřující ze Žďárce do Poličky byl při nárazu odhozen asi o 60 metrů dozadu. První z nákladních vagonů se přitom vklínil mezi podvozek a střechu motorového osobního vlaku a zničil jej až za polovinu jeho délky.
Byla na záchodě, zachránilo jí to život
Na místě neštěstí zemřelo 18, hlavně mladých, lidí, devatenáctá oběť pak podlehla zraněním v nemocnici. Ke Krouně se sice slétlo hned několik vrtulníků, většině cestujících už ale záchranáři nemohli pomoci. I přeživší měli většinou vážná zranění, tedy s výjimkou dívky, jež byla v okamžiku nárazu na toaletě.
Srážku vlaků u Krouny nepřežilo 19 lidí.
Vyšetřování brzy odhalilo příčinu nehody: byla jí nepozornost a spěch skupiny zaměstnanců drah, kteří v Čachnově posunovali vagony nákladního vlaku. Při práci však zabrzdili jen služební vůz – takzvaný hytlák – na samém konci soupravy a zbylé tři plné dřeva a šrotu nechali být. Brzda lehkého hytláku nemohla tlaku plných vagonů odolat a vozy se samovolně rozjely. Jeden z posunovačů se ještě snažil ujíždějící vagony zastavit, ale bez úspěchu.
Právě železničář, jenž se na poslední chvíli snažil ujetí vagonů zabránit, nakonec z celé události vyvázl bez trestu, na rozdíl od dvou jeho kolegů. Vlakvedoucí a druhý z průvodčích nákladního vlaku dostali v říjnu 1996 u chrudimského okresního osudu nepodmíněné tresty šesti a půl a pěti let. Oběma soud uložil také několikaletý zákaz výkonu povolání. V březnu 1997 pak Krajský soud v Hradci Králové zvýšil bývalému vlakvedoucímu trest na osm let odnětí svobody.
Dopravní tragédie
Nejhorší nehodou na české železnici v historii zůstává srážka vlaků u Stéblové na Pardubicku, která si v listopadu 1960 vyžádala 118 životů. Srážka u Krouny je mezi desítkou nejtragičtějších železničních neštěstích na území současné ČR. Podobný počet obětí v osobní dopravě si v ČR po listopadu 1989 vyžádala už jen nehoda autobusu u Nažidel na Českokrumlovsku. Při ní v březnu 2003 zemřelo také 19 lidí a 34 bylo zraněno. Dvacátý cestující z dvoupatrového neoplanu pak zemřel na následky zranění v srpnu 2005.
Zdroj: ČTK
Tragédie rovněž přinesla několik změn ve fungování železnice, například urychlila zavádění radiostanic na místních tratích po celé České republice. Lokálka mezi Žďárcem a Poličkou se vysílaček dočkala v červnu 1996. Přesně rok po tragédii byl také na místě, kde začátkem léta 1995 zemřela většina cestujících, odhalen pomník z hrubě otesaného kamene s leštěnou deskou. Na ní jsou vytesána jména všech 19 mrtvých, z nichž nejmladšímu bylo 11 a nejstaršímu 58 let.
„Při tomto zásahu se opět potvrdilo, že budovaný integrovaný záchranný systém má své opodstatnění. Když se vrátíme zpět, tak až do této události u Krouny byli profesionální hasiči využiti při podobné události 8. 9. 1983, kdy na Hamerské vodní nádrži utonulo celkem 6 osob, z toho 4 děti. Takovéto zásahy zůstávají v paměti nadosmrti,“ píše se v dobovém hasičském almanachu.
