Článek
Během asi čtvrthodinového letu vylétla raketa s psíky do zhruba stokilometrové výšky, odkud se snesla na padáku. Oba voříšci z letu vyvázli prakticky bez následků – Dezikovi nebylo vůbec nic, Cigan během přistávání utrpěl jen povrchové oděrky.
Oba psí hrdinové se museli vyrovnat nejen se čtyřminutovým stavem beztíže, ale hlavně s pětinásobným přetížením při startu. Nic z toho pro psy, upoutané během letu do speciálních postrojů a sledované řadou přístrojů, ale během daného letu nepředstavovalo větší ohrožení.
Dezik uhynul při následujícím letu
Sovětští vědci vybírali zvířata, kterým příroda dala do vínku odolnost a zdraví – pouliční křížence. Cigan byl huňatý bílý psík, zatímco srst jeho kolegy byla černá s velkými bílými skvrnami.
Kosmického pionýra Dezika ale čekal smutný osud, při druhém letu selhal padák a neovladatelná kapsle se roztříštila o zem. Lepší osud pak čekal na druhého člena průkopnické posádky, kterého se ujal šéf sovětské vesmírné komise akademik Anatolij Blagonravov, u kterého žil spokojeně dalších deset let.
#OTD July 22, 1951 Dezik and Tsygan became the first dogs to make a suborbital flight. They ascended to the altitude of 87.7 km on the R1-V rocket, and then landed unharmed in a pressurized capsule on a parachute. ⤵️ pic.twitter.com/3VFEo2mni2
— Katya Pavlushchenko (@katlinegrey) July 22, 2020
Lajka na orbitě – vyslána na smrt
Prvním živým tvorem, který se dostal přímo na oběžnou dráhu, se stala v roce 1957 fenka Lajka, která ale zahynula už několik hodin po startu na následky přehřátí organismu a stresu.
„Velmi často se objevují výtky, že Lajka byla vyslána ‚na smrt‘. S jejím návratem se opravdu nepočítalo, její kabina Sputnik 2 nebyla vybavena ani tepelným štítem, potřebným pro zpětný vstup kabiny do atmosféry, ani přistávacím padákem. Ale její let byl nutný, bylo potřeba ověřit, zda organismus živého tvora (a je jedno, zda psa či člověka) bude schopný v kosmickém prostoru fungovat, dýchat, polykat,“ doplnil pro Novinky předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.
Do historie se také zapsal let sovětské kosmické lodi 2 (označované i jako Sputnik 5), která do vesmíru odstartovala v srpnu 1960. Na palubě byly i fenky Bělka a Strelka, které se staly prvními živými tvory, kteří se živí vrátili z orbity zpět na Zemi. Na palubě Sputniku 5 je doprovázeli králík, čtyřicítka myší, dva potkani, mouchy a řada rostlin. Většina pasažérů se následující den vrátila v pořádku na Zemi, asi dvacet myší ale zemřelo.
Lajka tedy byla prvním živým tvorem na oběžné dráze Země, ale za hranici mezi zemskou atmosférou a vesmírným prostorem (tedy výšku 100 km) se už před ní vydali i jiní živočichové.
Octomilky či pět Albertů
Vůbec prvním tvorem, který tuto pomyslnou hranici vesmíru překonal, byly octomilky známé spíše jako vinné mušky: 20. února 1947. Vynesla je tam upravená raketa V-2 odpálená z americké střelnice White Sands v Novém Mexiku. Mušky s ní vyletěly až do výšky 109 km a na rozdíl od Lajky se jim podařilo bezpečně vrátit zpět na Zemi.
Na hranici vesmíru se dále kupříkladu o dva roky později podíval makak rhesus Albert, také v původně německé vojenské raketě V-2. Kvůli problémům s padákem ale opice při návratu zahynula.
Halousek dále připomněl, že oněch „Albertů“ bylo vypuštěno postupně pět v řadě. Všichni zahynuli.