Pomník maršála Radeckého se vrátí na Malostranské náměstí v Praze

Socha byla z Malostranského náměstí demontována a odvezena v noci z 3. na 4. listopadu 1919 na základě rozhodnutí tehdejšího Národního výboru nově vzniklé Československé republiky. Nyní by se na náměstí měla vrátit během dlouho plánované rekonstrukce tamního náměstí, termín jejího zahájení však zatím není pevně stanoven.

Výdaje na navrácení upomínky na jednoho z největších vojevůdců z českých zemí odhady určují mezi 15 až 30 milionů korun – podle toho, zda ministerstvo poskytne originál, či bude zapotřebí vysochat kopii.

Návrat památníku nicméně u Pražanů vyvolává rozporuplné reakce. Někteří nad celou věcí nesouhlasně kroutí hlavou. „Slouha Vídně Radecký na Malostranské náměstí? A kdy vrátíme Stalina na Letnou? Radecký byl jistě významná osobnost, několikrát zachránil Rakouskému panovnickému domu zadnici, ale pro Čechy neudělal nikdy nic,“ uvedl například Martin Hájek.

„Obnovovat pomník z dob Rakousko-Uherska v této nové době a na daném místě nedává smysl… Naše země se nachází – zaplať pánbůh – ve zcela jiné politické situaci, tedy s obnovenou státností, identitou. Máme jiné a významnější osobnosti, které si právem zaslouží pomník na tomto místě,“ přitakal další místní obyvatel Jan Bolek.

Mezitím druhá část lidí návrat vítá a vnímá jej jako pozitivní změnu, a někteří by zašli ještě dále. „Já bych se tedy upřímně vrátil i k názvu náměstí maršála Radeckého, alespoň by si turisti přestali plést Malostranské náměstí a stanici metra Malostranská,“ popsal Mikuláš Kopas z Prahy.

„Jako válečný veterán – již třetí v pořadí našeho rodu – naprosto souhlasím,“ dodal občan Jaroslav Dvořák. „Jedná se o velmi významnou historickou osobnost,“ souhlasila starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09), na jejímž území má pomník znovu stát.

Radecký patří mezi největší vojevůdce všech dob a učí se o něm vojenské akademie na celém světě – včetně například slavné školy West Point v USA.

„Není se čemu divit. Společně s dalším českým maršálem Karlem Filipem Schwarzenbergem porazili v bitvě u Lipska roku 1813 Napoleona. Bylo to rozhodující střetnutí celé války, kdy později Waterloo už byla spíše dohra. Radecký se během napoleonských válek vypracoval z důstojníka lehkého jezdectva na náčelníka generálního štábu. Díky lvímu podílu českých velitelů byl francouzský vojevůdce poražen,“ popsal Novinkám Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha s tím, že Radecký snese srovnání s Janem Žižkou.

A jelikož vojevůdce Radecký svého času na bojištích také „dal na pamětnou“ výbojným Italům, tehdy ohrožujícím monarchii, kam spadaly také země Koruny české, někteří kritici vnímají problematičnost vůči přilehlé italské ambasádě v Thunovské ulici.

„Hlavně osazenstvo italské ambasády, která sídlí ve Slavatovském paláci na dohled, bude nadšeno. Budou to vnímat asi podobně, jako kdyby Němci kousek od české ambasády v Berlíně obnovili pomník Reinharda Heydricha,“ přisadil si občan Milan Bastl v příspěvku na sociálních sítích Muzea paměti XX. století, které mu na jeho slova odpovědělo: „Není to pravda, italské velvyslanectví napsalo, že k tomu nemají žádný postoj a že budou respektovat rozhodnutí pražských zastupitelů. Jejich prohlášení bylo na semináři k dispozici.“

Pomník byl původně umístěn v jihovýchodní části Malostranského náměstí, kde v současnosti vede silnice a tramvajové koleje, takže nově by měl stát zhruba uprostřed volného prostranství na spodní části náměstí, Radecký tak bude hledět na budovu Poslanecké sněmovny.

„Je to naše historie a neměli bychom vynechávat takové osobnosti. Rozhodně to není nějaký Hitler, Stalin, Heydrich nebo Emanuel Moravec a podobně. Taková přirovnání nejsou na místě. Na to náměstí ten pomník kromě památky na naše dějiny patří i proto, že adekvátně vyplní velké prázdné místo, kde dříve bylo parkoviště,“ reagoval pro Novinky poslanec a historik Pavel Žáček (ODS).

Pomník maršála Radeckého se skládá z monumentální bronzové sochařské části a kamenného podstavce, který byl vyroben z leštěné žuly. Samotné sochařské dílo – maršál stojící na štítu, který nese osm vojáků reprezentujících různé druhy tehdejších vojsk – bylo odlito z bronzu získaného z roztavených děl, která rakouská armáda ukořistila během italského tažení.

Josef Václav Radecký z Radče (1766–1858) vynikl jako jeden z nejlepších stratégů 19. století především svými brilantními vítězstvími v Itálii nad sardinskou armádou v bitvách u Custozy (1848) a Novary (1849), kterými zachránil rakouské panství v severní Itálii. Výjimečný byl svou schopností modernizovat taktiku a zásobování armády, obrovskou popularitou mezi řadovými vojáky, kteří mu přezdívali „otec Radecký“, a faktem, že svých největších triumfů dosáhl jako aktivní vojevůdce až po osmdesátém roce života.

Praha se k této kapitole dějin začíná v poslední době hlásit. Například další pro mnohé kontroverzní, pět a půl metru vysoký pomník znázorňující císařovnu Marii Terezii z odlehčeného umělého kamene, připomínající šachovou figurku, nechala radnice Prahy 6 po sedmi letech příprav odhalit v říjnu 2020 v nově vzniklém parku na Hradčanech nad tunelem Blanka. Před časem se na Staroměstské náměstí zase vrátil Mariánský sloup, který byl coby katolický spojován s rakouským mocnářstvím.